„Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ popisuje doktorandka Vladimíra Tarbajová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Vědci se věnují optimalizaci systému, zatím ho testují na jednom typu odpadní látky, azobarvivech. „Jejich využití je dost časté, hojně se vyskytují například v textilním a papírenském průmyslu,“ říká Tarbajová. Problémem je, že pokud se azobarviva dostanou do životního prostředí, jsou jen těžko rozložitelná. „Navíc mohou mít karcinogenní účinky, určitě to tedy není bezpečná látka, která by se jen tak mohla uvolňovat do životního prostředí,“ vysvětluje doktorandka.
Mikroorganismy pro systém vědci odebrali přímo v terénu, možná je ale i jejich kultivace v laboratorních podmínkách. „My jsme využili vzorek z jezírka blízko rekultivované skládky. Je ale hodně prostoru, jak s tím pracovat. Já si představuji, že do budoucna by existoval nějaký protokol, ve kterém by bylo jasně dané, že pokud máte ve vodě určité polutanty, měli byste použít určitou kombinaci mikroorganismů,“ říká Tarbajová.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové. Každý druh je v něčem výjimečný a jinak dokáže znečištění odbourat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,“ vysvětluje Tarbajová. Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, je na ně navíc navyklejší. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplňuje studentka.
Azobarviva jsou ale jen začátek. Postupně by se vědci chtěli zaměřit také na další odpadní látky. „V zahraničí existují velkoplošné ATS systémy, které čistí odpadní vodu komplexně. I my bychom do budoucna rádi pracovali s dalšími druhy polutantů, například s antibiotiky, hormony a podobně. Metodika je u nich ale složitější, právě proto jsme začali nejprve s azobarvivy,“ dodává Tarbajová.
Hlavní výhodou je, že se dá systém sestrojit poměrně snadno. „Ve srovnání s jinými typy bioreaktorů je to určitě jednodušší. Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje nějaká speciální zařízení,“ říká Tarbajová a dodává, že v jejich týmu sestrojil systém Pavel Chaloupský.
Vědci ATS systém vnímají jako možnou alternativu, která by se v budoucnu, podobně jako v zahraničí, mohla používat i v Česku. „My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty,“ doplňuje Tarbajová, která s projektem zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vladimíra Tarbajová, vladimira.tarbajova@mendelu.cz; Ing. Pavel Chaloupský, chaloupsky@seznam.cz; vedoucí výzkumu Ing. Dalibor Húska, Ph.D., +420 724 193 931, dalibor.huska@mendelu.cz; všichni Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Více aktualit
-
Mendelova univerzitě v Brně spouští po téměř dekádě nový web. Ten zůstává základním komunikačním prostředkem školy směrem k veřejnosti. Reaguje na potřeby současnosti, propojení se sociálními sítěmi, telefony nebo tablety. Zaměřený je zejména na…15. 6. 2022
-
Kvalita vody v rybnících se zhoršuje, paradoxně i díky čistírnám odpadních vod
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar je mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u…14. 6. 2022 -
Agronomickou fakultu vnímám jako pevný základ celé univerzity, říká nový děkan
V čele Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně stanul počátkem května profesor Leoš Pavlata. Zvolení předcházela opakovaná volba děkana poté, co byl jeho předchůdce, profesor Jan Mareš, ani ne po dvou měsících ve funkci jmenován…13. 6. 2022 -
Vědci pomáhají farmářům v Zambii zvládat období sucha
S přípravou na období sucha pomáhají farmářům v Zambii vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Oborníci z Agronomické fakulty radí místním, jak zajistit krmivovou základnu pro období sucha, jak pečovat o dojnice nebo…1. 6. 2022 -
Fakulta zpřístupní veřejnosti Mendelův pavilon
Do programu festivalu Open House Brno se letos zapojí i Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Pro veřejnost zpřístupní v sobotu 28. května od 10 do 14 hodin budovu Mendelova biotechnologického pavilonu v univerzitním…27. 5. 2022 -
Zakladatel genetiky má své pivo
Zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, od jehož narození si v červenci připomeneme 200 let, se dočká vlastního piva. Mendelbier uvařil už potřetí ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně pivovar Moravia. První várka je už stočená a v…26. 5. 2022 -
Fakulta spouští mimořádné přijímací řízení pro zájemce o studium z Ukrajiny
Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně spouští od 24. května do 18. července 2022 přijímací řízení pro zájemce o studium z Ukrajiny. Uchazeči si mohou podat přihlášku maximálně do dvou studijních programů, které jsou akreditované na AF…23. 5. 2022 -
Pozvánka na Polní den MendelAgro 2022
Zveme na tradiční Polní den MendelAgro, který se uskuteční 9. 6. 2022 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Akce začíná v 9 hodin. V rámci programu si zájemci budou moci prohlédnout řadu polních pokusů se všemi významnými plodinami.20. 5. 2022 -
Doplňovací volby do Akademického senátu AF MENDELU za studentskou komoru
Dne 16. května 2022 byly vyhlášeny z důvodu ukončení členství 4 studentských senátorek a senátorů doplňovací volby do studentské komory AS AF MENDELU.18. 5. 2022 -
Záhada vzniku života: stěžejní roli sehrály kvantové tečky
Jak vznikne život z neživé hmoty? Vědci simulovali procesy probíhající před čtyřmi miliardami let po dopadu asteroidu na Zem. Zjistili, že kvantové tečky uvolněné z těžkých kovů v asteroidech mohou v prostředí organických látek a při působení UV…17. 5. 2022