„Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ popisuje doktorandka Vladimíra Tarbajová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Vědci se věnují optimalizaci systému, zatím ho testují na jednom typu odpadní látky, azobarvivech. „Jejich využití je dost časté, hojně se vyskytují například v textilním a papírenském průmyslu,“ říká Tarbajová. Problémem je, že pokud se azobarviva dostanou do životního prostředí, jsou jen těžko rozložitelná. „Navíc mohou mít karcinogenní účinky, určitě to tedy není bezpečná látka, která by se jen tak mohla uvolňovat do životního prostředí,“ vysvětluje doktorandka.
Mikroorganismy pro systém vědci odebrali přímo v terénu, možná je ale i jejich kultivace v laboratorních podmínkách. „My jsme využili vzorek z jezírka blízko rekultivované skládky. Je ale hodně prostoru, jak s tím pracovat. Já si představuji, že do budoucna by existoval nějaký protokol, ve kterém by bylo jasně dané, že pokud máte ve vodě určité polutanty, měli byste použít určitou kombinaci mikroorganismů,“ říká Tarbajová.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové. Každý druh je v něčem výjimečný a jinak dokáže znečištění odbourat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,“ vysvětluje Tarbajová. Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, je na ně navíc navyklejší. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplňuje studentka.
Azobarviva jsou ale jen začátek. Postupně by se vědci chtěli zaměřit také na další odpadní látky. „V zahraničí existují velkoplošné ATS systémy, které čistí odpadní vodu komplexně. I my bychom do budoucna rádi pracovali s dalšími druhy polutantů, například s antibiotiky, hormony a podobně. Metodika je u nich ale složitější, právě proto jsme začali nejprve s azobarvivy,“ dodává Tarbajová.
Hlavní výhodou je, že se dá systém sestrojit poměrně snadno. „Ve srovnání s jinými typy bioreaktorů je to určitě jednodušší. Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje nějaká speciální zařízení,“ říká Tarbajová a dodává, že v jejich týmu sestrojil systém Pavel Chaloupský.
Vědci ATS systém vnímají jako možnou alternativu, která by se v budoucnu, podobně jako v zahraničí, mohla používat i v Česku. „My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty,“ doplňuje Tarbajová, která s projektem zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vladimíra Tarbajová, vladimira.tarbajova@mendelu.cz; Ing. Pavel Chaloupský, chaloupsky@seznam.cz; vedoucí výzkumu Ing. Dalibor Húska, Ph.D., +420 724 193 931, dalibor.huska@mendelu.cz; všichni Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Více aktualit
-
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026
-
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Agronomická fakulta MENDELU se loučí s docentem Petrem Hrdličkou
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí doc. RNDr. Petra Hrdličky, CSc., dlouholetého akademického pracovníka Mendelovy univerzity v Brně a bývalého vedoucího Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty. Zemřel po těžké nemoci dne 5.…11. 11. 2026 -
Student Agronomické fakulty Richard Ruml vybojoval bronz na mistrovství Evropy…
Náročná trať dlouhá 21 kilometrů, třicet překážek a konkurence nejlepších evropských závodníků. Student Agronomické fakulty Richard Ruml se na letošním mistrovství Evropy Spartan Race ve francouzském Estérel Saint-Raphaël prosadil na stupně…9. 11. 2026 -
MendelNet 2026 přivítal mladé výzkumníky z Evropy, Asie, Afriky i Jižní Ameriky
Dvaasedmdesát studentů a studentek z českých i zahraničních univerzit a výzkumných institucí se zapojilo do letošního 33. ročníku mezinárodní studentské konference MendelNet. Na půdě Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně představili…4. 11. 2026 -
Kaprů na Vánoce bude letos dost. Kvůli nedostatku vody a zvýšeným nákladům však…
Letošní chovná sezona byla pro rybníkáře komplikovanější především kvůli nedostatečnému množství vody. Kapři jsou sice v dobré kondici, jejich přírůstky jsou však nižší. Rybníkářství Pohořelice přesto očekává, že český trh bude před Vánoci…29. 10. 2026 -
Nový projekt MENDELU ukáže, jak stromy a pastva ovlivňují půdu
Jak může propojení stromů a řízené pastvy pomoci půdě lépe zvládat sucho a teplotní výkyvy – a kdy se naopak mohou projevit rizika, například zhutnění? V lednu 2027 začne na Mendelově univerzitě v Brně tříletý výzkum „Vliv integrace dřevin, pastvy…27. 10. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty testuje nové obilniny s geny planých rostlin.…
Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní…15. 10. 2026 -
Jak omezit choroby rostlin a snížit spotřebu chemických přípravků? Výzkum…
Možnou cestu k šetrnější ochraně zemědělských plodin hledá Simona Rodopská, doktorandka oboru Rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Ve své diplomové práci zkoumala využití plazmou aktivované vody při ochraně…12. 10. 2026 -
Doktorandka Anička Šindelářová získala tři bronzové medaile na Mistrovství…
Anička Šindelářová, doktorandka Ústavu zoologie, rybářství a hydrobiologie, slaví skvělý sportovní úspěch na mistrovství Evropy ve sportovní střelbě v Aténách. V disciplíně skeet vybojovala hned tři bronzové medaile. V individuální soutěži se…7. 10. 2026