Zefektivnit proces diagnostiky onemocnění mají za cíl vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci vyvíjejí malé přenosné zařízení, které by dokázalo ve velmi krátkém čase detekovat vybranou sadu patogenů – například virů nebo bakterií. Díky rychlému zacílení zdroje onemocnění by tak lékaři mohli dříve zahájit léčbu. Rozměry zařízení navíc umožňují provést testování kdekoli v místě potřeby.
„Koncový uživatel si koupí krabici, ve které bude naše zařízení a kit obsahující veškeré chemikálie a materiály potřebné k detekci patogenu. Při práci bude uživatel následovat striktně dané body návodu. Ve výsledku by mělo jít o velmi jednoduchou a krátkou operaci,“ popisuje Petra Vopařilová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU, která na vývoji zařízení pracuje spolu s kolegy od začátku svého doktorského studia.
V rámci projektu s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a společností Biovendor zatím vědci vyvíjejí zařízení pro veterinární diagnostiku. Výsledný produkt by se měl podobat malé krabičce s vlastní baterií. Zařízení by mělo umožňovat takzvaný panelový sample-to-answer test na různé patogeny s velmi rychlým výsledkem. „Složení kitu se bude odvíjet od toho, jaké patogeny bude potřeba detekovat a s jakou biologickou matricí se bude pracovat. Například testování na onemocnění covid-19 se převážně provádí ze slin. Pro detekci jiných patogenů ale může být vstupním materiálem moč, krev a další. To znamená, že příprava vzorku bude vždy individuální a pokaždé trochu jiná,“ vysvětluje Vopařilová.
Zařízení by podle vědkyně mohlo najít uplatnění také v oblasti humánní medicíny. „Aktuálně vyvíjené zařízení pro veterinární diagnostiku plánujeme do budoucna využít i pro oblast humánní diagnostiky, ve které již máme vývojové zkušenosti z předchozích projektů,“ říká Vopařilová. Na mysli má přitom především uplatnění v menších laboratořích. „Z období pandemie covidu si všichni pamatujeme PCR testování. Na výsledky se mnohdy muselo čekat i několik dní, protože pouze proces zpracování vzorku a analýzy trvá několik hodin. Samotné vybavení je navíc velmi drahé, mluvíme o statisících korun. Ne všechny laboratoře si taková zařízení mohou dovolit. Cílem našeho výzkumu je proto udělat svět v oblasti diagnostiky jednodušší, efektivnější a dostupnější,“ říká expertka MENDELU.
Vybrané patogeny by pak podle Vopařilové mohli testovat i praktičtí lékaři. „Ve vzdálenější budoucnosti by tady tato možnost také mohla být. Nejenom, že by pacienti mohli být testováni v ordinacích, ale vedle toho by lékaři s přenosným zařízením mohli přijet kamkoli za pacientem.“ Například u seniorů nebo imobilních pacientů by nový způsob testování mohl značně usnadnit diagnostiku onemocnění.
Od snazšího postupu detekce si vědci kromě urychlení diagnostiky slibují také menší chybovost při vyhodnocení v porovnání s už existujícími rapid testy. K finálnímu produktu by v rámci vývoje mohli dospět za zhruba dva roky.
„Inspirací a motivací mi byla tak trochu moje mamka, která pracovala na urgentním příjmu v nemocnici. Častokrát jsem slýchávala o tom, že jim do nemocnice přivezli pacienta s neznámou diagnózou a velmi dlouho čekali na výsledky z laboratoře, což může mít v případě některých onemocnění fatální následky,“ přibližuje Vopařilová, pro kterou byla motivací i pandemie covidu-19. „Testovací centra byla přeplněná, člověk si musel kolikrát zarezervovat test několik dní dopředu. Pak dva dny čekal v karanténě, než se dozvěděl výsledek. Samozřejmě, tohle byla extrémní a mimořádná situace. Pandemie se ale, jak historie potvrzuje, mohou opakovat, a my bychom pro příště měli být lépe připraveni,“ myslí si vědkyně.
Vedle veterinární a humánní diagnostiky se pak pro zařízení nabízí ještě jedno uplatnění. Vědci se chtějí zaměřit také na ekologické hrozby. Testovat tak budou například patogeny, které znehodnocují kvalitu vody.
Za výzkum v oblasti detekce patogenů získala Petra Vopařilová letos na podzim Cenu diváků v národním kole mezinárodní soutěže Falling Walls Lab, která má za cíl přiblížit aktuální práci mladých vědců, výzkumníků a inovátorů. „Měla jsem obrovskou radost. Zpětná vazba by měla být pro každého vědce důležitá. Jsem ráda, že to, co děláme, má smysl a měli bychom se tomu věnovat dál,“ hodnotí mladá vědkyně.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Petra Vopařilová, petra.voparilova@mendelu.cz, Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Foto: Veronika Pavlačková
Vývoj zařízení pro veterinární diagnostiku je součástí projektu TN02000017 – NÁRODNÍ CENTRUM BIOTECHNOLOGIÍ VE VETERINÁRNÍ MEDICÍNĚ.
Více aktualit
-
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025
-
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025 -
Mladým zemědělcem 2025 se stal Michal Slavík
Finále celostátní soutěže Mladý zemědělec už podruhé hostila Mendelova univerzita. Slavnostní vyhlášení vítězů se konalo ve středu 11. 6. 2025. První místo znovu obhájil Michal Slavík, který vyhrál už loni. Do soutěže se zapojilo na 9000 žáků 7. a…13. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025