Se změnou souzní především mladší generace, která nehledí jen na cenu v supermarketech, ale zajímá ji i původ potravin. „Mladší generace je nastavená ke zdravému životnímu stylu. Je to záležitost nejen kvality ekologických produktů, ale i udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, mladší generace k tomu má blíž,“ dodala Šťastná.
Snahou akademiků je mimo jiné nabídnout informace a pomoc malým a středním farmářům, jak přispět k udržitelné ekonomice venkova či jak zvýšit zájem veřejnosti o zdravé sezónní potraviny. Jednou z možností, jak toho dosáhnout a přispět k šíření tohoto konceptu jsou takzvané krátké dodavatelské řetězce (KDŘ), které nabízí konzumentům možnost nakupovat lokálně a odpovědně.
Česká republika v novém trendu zaostává například za Rakouskem, kde už celý systém funguje. Pro zemědělce je velkou motivací nastavení nových evropských programů, které preferují co nejkratší způsob dodávky produktů v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork).
Ke zvýšení osvěty je nutné i zapojení samosprávy na krajské a lokální úrovni. „Cílem je usměrnit chování spotřebitelů a dodavatelů. Spojit veškeré hráče na trhu, aby mezi sebou spolupracovali, aby měl spotřebitel povědomí o této možnosti, aby potraviny neputovaly napříč světadíly a nacházely své konzumenty co nejblíže místu produkce. Jednou z výhod lokální spotřeby je totiž i efektivní doprava v regionu. K tomu je třeba změnit některé spotřebitelské návyky,“ uvedla Šťastná s tím, že klíčová je myšlenka patriotismu, která zatím není v České republice příliš živá.
Šťastná stojí aktuálně v čele pracovní skupiny zřízené Celostátní sítí pro venkov (SZIF). Jejím cílem je mimo jiné propagovat formu odběru místních produktů sezónních potravin v rámci krátkých dodavatelských řetězců (KDŘ) a místní komunity. Jednou z forem je komunitou podporované zemědělství (KPZ).
To vyžaduje aktivní přístup obou stran tedy zemědělce/producenta a spotřebitele a vytváří příznivější potravinové dodavatelsko/odběratelské vztahy a umožňuje spotřebitelům získat lokální, zdravé, většinou ekologicky šetrně pěstované potraviny. V rámci těchto vztahů je stále citelnější potřeba společného lokálního odběrového místa a proto začínají vznikat i komunitní spolkové obchody. Spotřebitelé a zemědělec se stávají partnery: spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má předplacené odběry na celou sezonu skupinami podílníků, může snadno plánovat úrodu.
Kontakt pro bližší informace: prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, tel.: 606 580 412, milada.stastna@mendelu.cz, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025