Nechybělo moc a doktorand Zdeněk Kratochvíl na výzkumném projektu, se kterým uspěl i na studentské konferenci MendelNet, vůbec nepracoval. Absolvent VUT v oboru Chemie pro medicínské aplikace zamířil hned po konci studia do soukromého sektoru, který ho ale dle jeho vlastních slov příliš nenadchnul. A tak se oklikou dostal až ke studiu doktorského programu Chemie na Agronomické fakultě.
„Věnuji se vlastnostem lipozomálních nanočástic a jejich chování při interakci s cílovými buňkami. Aktuálně se v laboratoři zabýváme jejich přípravou a testováním,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanolipozomy se skládají z několika lipidů a mají v sobě zabudovanou terapeutickou siRNA. Sloužit by měly k léčbě žloutenky typu B. „Ve chvíli, kdy se nanočástice dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je totiž v konečném důsledku zodpovědný za proniknutí viru do buněk,“ vysvětluje student.
Hlavní výhodou využití nanočástic je jejich přesné cílení v těle. „Předpokládáme, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanočástice jsou navíc obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. „Tělo tu nanočástici přijme a nevyvine proti ní přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,“ popisuje doktorand.
První výsledky experimentů ukazují, že léčivo na bázi RNA uzavřené v lipozomálních nanočásticích dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu plánují vědci pracovat do konce letošního roku. Následně se chtějí zaměřit také na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku v případě léčby klíšťové encefalitidy, na jejich využití při léčbě nádorových onemocnění nebo na výzkum mRNA vakcín.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Zdeněk Kratochvíl, student 3. ročníku doktorského studia Chemie, e-mail: zdenek.kratochvil@mendelu.cz
Foto: archiv Zdeněk Kratochvíl
Více aktualit
-
Na Mendelově univerzitě v Brně vznikla nová Poradna pro zajištění správného životního stylu prostřednictvím stravování. Bude pomáhat nejen studujícím, zaměstnankyním a zaměstnancům, ale také široké veřejnosti. Za vznikem poradny stojí Ústav…9. 10. 2025
-
Krmná aditiva přispívají k dlouhodobé udržitelnosti v chovu ryb
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň…30. 9. 2025 -
Agronomická fakulta bude spolupracovat se znojemským gymnáziem, cílem je…
Memorandum o spolupráci podepsali minulý týden děkan Agronomické fakulty Leoš Pavlata a ředitel Gymnázia, Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, příspěvkové organizace Pavel Kolář.…22. 9. 2025 -
Budoucnost agroekologie: Absolventi MENDELU se vrací podpořit nové generace v…
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025