Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky starat se o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni, v oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou mezinárodní konsorcium v projektu STREAM, už v Mongolsku založili několik výukových ploch. Stavěli například vzorové oplocenky, které slouží k ochraně mladých stromků před enormním pastevním tlakem ze strany hospodářských zvířat. Experti se nyní z Mongolska vrátili, znovu se tam vydají na podzim.
Cílem první expedice byly ukázky udržitelné lesnické praxe, která má napomoci k praktické ochraně místních lesů. Součástí aktivit byl také výzkum a vzdělávání. „Lesní pastva je jednou z největších hrozeb pro budoucnost ostrůvkovitě se vyskytujícího lesa v lesostepních oblastech. V okrajových zónách porostů nedochází k úspěšné přirozené obnově, jelikož jsou všechny mladé stromky opakovaně skousávány,“ uvedl Jan Šebesta z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU s tím, že umělá obnova lesa v Mongolsku téměř neprobíhá, a s postupným odumíráním starých stromů nebo jejich vykácením proto dochází postupnému zmenšování plochy lesa nebo jeho úplné ztrátě.
„Uživatelům lesa chybí motivace a prostředky k jeho ochraně. Stále častěji si ale nejen oni uvědomují důsledky, které se projevují také poklesem úživnosti pastvin. Tím se z toho stává celospolečenské téma. Spoléhat se pouze na dialog s pastevci jako prostředek ochrany lesa ale není možné. Z toho důvodu se snažíme ukázat také možnosti průběžné výchovy porostů a udržitelného hospodaření v nich, které přispějí nejen k získání finančních prostředků nebo materiálu na ochranu lesa, ale také zvýší jeho odolnost proti požárům, celkovou stabilitu nebo napomůžou přirozené obnově,“ popisuje Václav Pecina z Agronomické fakulty MENDELU.
Vědci v Mongolsku monitorují také přírodní podmínky. Sledují teplotu a vlhkost půdy, teplotu vzduchu a srážky. Podle dat následně upraví hospodaření ve vybrané oblasti, zároveň získají důležité informace o dynamice prostředí a fungování lesů v unikátních lesostepních oblastech.
„Práci v terénu jsme pojali také edukačně. Kromě prezentace našich aktivit místním uživatelům lesa, pastevcům a politickým činitelům jsme chtěli přidat naší práci také další rozměr. Tím je vzdělávání vysokoškolských studentů environmentálních oborů přímo v terénu,“ dodal Šebesta. Kromě spolupráce přímo v lese si studenti mohli vyzkoušet i inventarizaci lesa nebo stromolezení, a absolvovali také přednášky a cvičení z pedologie, botaniky apod. Během nich se mohli přímo zapojit i do výzkumů.
Do Mongolska se čeští experti vrátí v září, kdy chtějí navázat zalesňováním a školeními v ochraně a pěstování lesa. Součástí výjezdu bude také zahájení výstavy k výročí Gregora Johanna Mendela na Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru a setkání mezinárodního universitního konsorcia v prostorách lesní školky vybudované v Mongolsku v rámci české rozvojové pomoci experty z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v letech 2015–2017. Evropský lesnicko-zemědělský projekt STREAM si v Mongolsku do roku 2024 klade za cíl přispět k implementaci inovativních a dlouhodobě udržitelných principů hospodaření v krajině s ohledem na výzvy spojené s problematikou potravinového systému a klimatickými změnami. Podílí se na něm Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO), Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) a 11 univerzit v čele s MENDELU. Financován je Evropskou unií a německou vládou.
Kontakt pro více informací: Ing. Jan Šebesta, Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU; e-mail: jan.sebesta@mendelu.cz, Ing. Václav Pecina, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU; e-mail: vaclav.pecina@mendelu.cz, tel.: +420 731 920 599.
Více aktualit
-
Na Mendelově univerzitě v Brně vznikla nová Poradna pro zajištění správného životního stylu prostřednictvím stravování. Bude pomáhat nejen studujícím, zaměstnankyním a zaměstnancům, ale také široké veřejnosti. Za vznikem poradny stojí Ústav…9. 10. 2025
-
Krmná aditiva přispívají k dlouhodobé udržitelnosti v chovu ryb
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň…30. 9. 2025 -
Agronomická fakulta bude spolupracovat se znojemským gymnáziem, cílem je…
Memorandum o spolupráci podepsali minulý týden děkan Agronomické fakulty Leoš Pavlata a ředitel Gymnázia, Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, příspěvkové organizace Pavel Kolář.…22. 9. 2025 -
Budoucnost agroekologie: Absolventi MENDELU se vrací podpořit nové generace v…
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025