Hranická propast je jedna z mála neprozkoumaných lokalit v Evropě, kde vyvěrají léčivé prameny a ve 30. letech minulého století zde vznikl ojedinělý komplex funkcionalistických lázní. Na multioborový výzkum Hranického krasu se zaměřil vědecký tým z Agronomické a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Cílem bylo využít výsledky výzkumu kvality vod, definovat citlivé lokality na znečistění a navrhnout uspořádaní, které citlivé oblasti ochrání. Součástí multifunkčních opatření je částečné zatravnění, které redukuje riziko průsaku do podzemních vod a také zvýší biodiverzitu nebo zlepší propustnost krajiny.
Vědecký tým se zaměřil na volnou krajinu v jádrové oblasti Hranického krasu mezi Černotínem a Hranicemi. Zde se odborníci soustředili na přívalové srážky a vlny veder, tedy výzvy, které krajinu v budoucnu čekají. Zkoumali, jak jednotlivá opatření zonace dokážou zvýšit retenci vody v krajině nebo tlumit přehřívání povrchu. „Náš výzkum má aplikované výsledky v podobě zonace, která vymezuje zranitelné oblasti od těch stabilnějších. Dále jsme vytvořili mapu opatření, která mohou posloužit místním obyvatelům nebo organizacím. Tyto výsledky jsou plně k dispozici místním samosprávám a budeme rádi, když je využijí,“ popsal Jozef Sedláček z Ústavu plánování krajiny ZF MENDELU.
Propojení různých oborů bylo podle vědce nezbytnost, jelikož krajina je téma, v němž se míchají společenské vědy s přírodními. „Žádný z oborů nedokáže postihnout znalosti jiného. Každé opatření má potenciál být multifunkční – průleh může sloužit k propojení dvou lokalit, ochranné zatravnění v citlivých místech snižuje riziko znečištění a také zamezuje zvýšené erozi, mokřad může být cílem výletů. Úkolem projektantky pak bylo převést výsledky základního výzkumu do opatření, které se projeví v krajině,“ nastínil problematiku Sedláček.
Z výsledků výzkumu vyvstala například nutnost ochrany povrchových vod. „Výsledky ukázaly, že ani podzemní vody nejsou nedotknutelné a stopové množství látek z povrchu se dostává i do hlubokých podzemních vod např. do propasti. Čili ochrana povrchových vod a šetrné hospodaření je nutnost i v Hranickém krasu, tak jako v jiných krasových oblastech,“ přiblížil krajinářský architekt.
Výsledky výzkumu představuje výstava Hranice poznání, která začíná ve čtvrtek 14. března ve velkém sále Staré radnice v Hranicích, k vidění je až do 11. srpna. „Cílem výstavy je přiblížit široké veřejnosti výsledky tohoto výzkumu s důrazem na srozumitelnost a názornost prezentovaných informací. Výstava je strukturována do šesti kapitol, které reflektují různé aspekty Hranického krasu, jako je geologie, hydrologie, pedologie, speleologie, sociologie a krajina,“ popsal Sedláček.
Každá kapitola nabízí hlubší vhled do vztahu mezi přírodními vědami a společenskými disciplínami, které se prolínají v životním prostředí člověka. Kromě textových informací jsou k dispozici i animované projekce geologického vývoje a vývoje krajiny, fyzický model Hranické propasti, badatelský koutek a výstava prací žáků základních a uměleckých škol v Hranicích, Černotíně a Ústí.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jozef Sedláček, Ph.D., +420 731 753 325, Jozef.sedlacek@mendelu.cz, Ústav plánování krajiny ZF MENDELU
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025