„Velký problém u opylovačů je ten, že jsou v podstatě podvyživení. Hlavně včely mají nedostatek mikroprvků, hůře proto odolávají stresům,“ říká výzkumnice Ivana Koláčková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty. Vědci proto zkouší včely vyživit prostřednictvím nektaru. Na květnaté louky a travní porosty aplikují postřik se selenem a zinkem. „Mikroprvky tak včely a čmeláci přijmou v potravě. Díky tomu by měli být odolnější vůči chorobám, protože stejně jako člověk, pokud mají všechny vitamíny, lépe odolají stresům,“ doplňuje Koláčková.
Kromě samotného postřiku testují vědci také různé varianty travních a bylinných směsí pro výsev. „Testujeme tři směsi pro různé lokality. Máme travní variantu, která by měla dobře fungovat kolem cest, v intravilánech. Cílem je zvýšit v těchto oblastech biodiverzitu, ale bez toho, aby obcím přibyly starosti o údržbu,“ vysvětluje Koláčková. Druhou variantou je květnatá směs vhodná pro opylovače. Ta by mohla najít uplatnění v nevyužitých koutech polí, na březích potoků a u remízků. Výzkumníci testují také kompromisní variantu, kombinaci trav a bylin, která by měla lákat včely a zároveň sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Funkční med jako potravina budoucnosti
Hotové směsi pro výsev včetně návodu, jak je ošetřit postřikem s mikroprvky, by na trhu měly být dostupné na jaře příštího roku. Na jejich vývoji spolupracují vědci s firmou Agrostis Trávníky, s.r.o. V příštím roce by také vědci chtěli začít zkoumat, jak selen a zinek ovlivní kvalitu výsledného medu.
„Všechno, co opylovači přijmou v potravě, převedou do medu. Budeme sledovat, jaké množství selenu a zinku se z nektaru do výsledného produktu dostane. Zatím to neumíme odhadnout, protože podobné výzkumy neexistují,“ říká Koláčková. Z medu by se díky přirozenému přídavku mikroprvků mohla stát funkční potravina. „Selen a zinek jsou obecně v populaci nedostatkové. Hlavně u dětí může jejich nedostatek vést k nervovým poruchám. Oba mikroprvky navíc působí jako antioxidanty,“ dodává Ivana Koláčková.
Vědci se navíc zabývají otázkou, zda by aplikace selenu a zinku nemohla podpořit také zdraví samotných rostlin. „Vycházíme z toho, že by mikroprvky mohly posílit odolnost pícnin vůči plísním. Ty mohou produkovat mykotoxiny, jedovaté látky, které se pak skrze krmivo dostávají i do těla hospodářských zvířat,“ vysvětluje vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Jiří Skládanka.
Směsi i postřik testují vědci na dvou lokalitách, ve výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně na Vysočině a v Troubsku na Brněnsku. Projekt je řešený v rámci programu TAČR Zéta 4.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Ivana Koláčková, tel: 605 943 791, e-mail: ivana.kolackova@mendelu.cz;
prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D., tel.: 731 454 366, e-mail: jiri.skladanka@mendelu.cz, Ústav výživy zvířat a pícninářství (AF)
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025