Vědci zmapovali více než sto sídel, která na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce a v následujících letech. U Velkých Losin a v Březové nad Svitavou teď vznikají naučné stezky, které se v průběhu prázdnin otevřou turistům a zaniklá sídla připomenou. S historií se návštěvníci seznámí nejen díky panelům, ale i díky mobilní aplikaci. Ta zobrazí zaniklé stavby na původních místech.
V průběhu července se otevře naučná stezka Prameny u Žárové neboli Štolnava u Velkých Losin. „Mobilní aplikace umožní zobrazovat na naučné stezce prostřednictvím mobilního telefonu zaniklé stavby přímo na jejich původních lokalitách, u těchto staveb se také spouští audiozáznam se vzpomínkami pamětníků,“ přiblížila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU. Podobná stezka vzniká i na Muzlově, který je dnes součástí Březové nad Svitavou, otevřít by se mohla už v srpnu. „Obec definitivně zanikla v 70. letech minulého století v souvislosti s výstavbou II. brněnského vodovodu, je zde prameniště, které zásobuje Brno pitnou vodou. Na této lokalitě je ještě možné komunikovat s pamětníky, kteří vzpomínají na život v obci, což promítáme do audio stránky naučné stezky,“ doplnila.
Pamětníků je v současnosti už velmi málo. „Pro oblast Jesenicka a Šumperska se podařilo navázat kontakt jen se třemi pamětníky – rodáky ze zaniklých obcí či s jejich potomky, kteří dnes žijí v Německu. Sídla zde zanikala v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva po druhé světové válce, takže pamětníci jsou již ve vyšším věku či bohužel nežijí. V okolí obcí, které zanikaly později, například obce na Dukovansku či obec Muzlov, pamětníci stále žijí a podařilo se nám navázat úzkou spolupráci s celkem asi šesti z nich,“ popsala vědkyně. Většina pamětníků vnímá odchod ze svých domovů jako velkou ztrátu i po letech. Řada z nich zmiňuje, že si ze své domoviny vzali něco s sebou, například kámen, hlínu nebo štěp stromu. „Němci se postupně smířili, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ uvedla Vavrouchová.
Sídla na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce i později. „Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Vyloučili jsme samoty a zaměřovali jsme se na místa s původně alespoň třemi domy,“ přiblížila vědkyně. Většinou je nyní na místě les, trvalý travní porost nebo orná půda. Případně lokalita slouží jako vojenský újezd nebo ochranné pásmo. Nejčastěji sídla zanikala v periferních oblastech okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát lokalit. „Téměř výhradní příčinou zániku zde bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ doplnila. Více než 20 sídel zaniklo v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo.
Na lokalitách byl život často velmi náročný. Nacházely se ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a málo úrodnými půdami. „Vedle vysídlení a následného nedosídlení bylo další příčinou zániku budování infrastruktury. Na Dukovansku vznikla jaderná elektrárna, dále vznikly poměrně četné vodní nádrže. Příčinou zániku byla i těžba, i když po druhé světové válce na území Moravy a Slezska už jen sporadicky,“ popsala Vavrouchová. Některé z obcí v současnosti ožívají zásluhou dobrovolníků.
V minulém roce připomínala zaniklé obce putovní výstava, kterou mohli vidět návštěvníci v regionálních muzeích. V současnosti je instalovaná trvale na zámku ve Slezských Rudolticích. Zmapovaná místa jsou popsána v interaktivní mapě zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, historii nebo důvodech zániku obcí. K některých obcím jsou i podrobnější informace na stránce Moderní kronika obce, kam lidé sami můžou vkládat fotky, texty, videa nebo audiozáznam, a tvořit tak paměť místa. Do pětiletého projektu se zapojili historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Hana Vavrouchová, Ph.D., +420 737 384 533, hana.vavrouchova@mendelu.cz, Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU
Na fotce: relikty posledního stavení z obce Hřibová, okres Jeseník
Více aktualit
-
Nahlédnout do tajů života rostlin a zvířat nebo prozkoumat zpracování odpadů či výrobu potravin budou mít příležitost návštěvníci letošní Noci vědců na Agronomické fakultě MENDELU. Tradiční popularizační akce se uskuteční v pátek 6. října od 18…2. 10. 2023
-
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Za Agronomickou fakultu převzala ocenění Zuzana Bytešníková, která dosahuje mimořádných tvůrčích výsledků. Se svou skupinou…21. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Z MENDELU na Max Planckův institut. Absolvent AF bude zkoumat hlubokomořskou…
Na prestižním Max Planckově institutu v Německu bude od října studovat absolvent Agronomické fakulty MENDELU Lukáš Mikša. Bakalářský program Molekulární biologie a biotechnologie mu dle vlastních slov dal základ, který může uplatnit ve všech…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Nejvíce projektů do programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II podali na…
Bioekonomika, smart zemědělství a globální změny v biosféře jsou hlavními oblastmi, na které se zaměří mezi lety 2024 a 2032 Program na podporu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství ZEMĚ II. Do letos vyhlášené, 1. veřejné soutěže ve výzkumu…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023 -
Mezinárodní tým vědců v čele s MENDELU vyvíjí ekologické přípravky na ochranu…
Ochránit rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami by mohly nové přírodní produkty, na jejichž vývoji aktuálně pracuje mezinárodní tým vědců ze sedmi zemí napříč Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou. Projekt CropPrime koordinují odborníci z…3. 8. 2023 -
MENDELU v Mongolsku pomáhá se zaváděním českého systému turistického značení
Mongolsko bude používat český systém značení turistických tras. Sdružení mongolských turistů (MWA) podepsalo smlouvu s Klubem českých turistů v Bogd Khan Mountain, jednom z nejstarších chráněných území na světě. Až k němu sahá rozrůstající se…3. 7. 2023 -
Vědci vyvíjí nová hnojiva pro období sucha, rostlinám by měla řízeně dodávat…
Překonat stres vyvolaný suchem by rostlinám mohla pomoci nová hnojiva, která vyvíjí vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s komerčním partnerem. Přípravky založené na přírodní bázi by měly plodinám řízeně dodávat živiny…27. 6. 2023