„Podle posledních zpráv byl letos zájem o osivo minimálně třikrát větší ve srovnání s minulými léty. Totéž se bude týkat sadby. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety,“ uvedla Helena Pluháčková z Agronomické fakulty MENDELU. Důvody rostoucího zájmu jsou podle ní návrat k přírodě, pandemie a časové možnosti pěstitelů. „Ostatně jsme národ zahrádkářů,“ dodává jedním dechem vědkyně.
Celou skupinu léčivých, aromatických a kořenových rostlin (LAKR) lze rozdělit na několik podskupin podle plochy. S rozlohou nad 1000 ha se u nás pěstují pouze kmín kořenný a ostropestřec mariánský. Na stovkách hektarů pak jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a překvapivě také pískavice řecké seno. Na plochách kolem 10 ha dominují máta, měsíček, leuzea saflorová, sléz, kopr. „Rostoucí plochu v průběhu posledních pěti let vykazují jitrocel kopinatý, leuzea saflorová a již zmíněná pískavice,“ uvedla Pluháčková.
Pomineme-li kmín a ostropestřec, tak zatímco ještě v roce 2016 se u nás léčivky pěstovaly na ploše asi 280 hektarů, v roce 2019 to bylo už 630 hektarů a loni vzhledem k suchu došlo k mírnému poklesu na 540 hektarů. Pro pěstování léčivek jsou podle Pluháčkové v ČR ideální podmínky. V Česku se používá cca 300 druhů léčivých rostlin, z toho cca 70 se dá nasbírat ve volné přírodě a asi 30 druhů s úspěchem přímo pěstovat v našich podmínkách. „Zájem je o třapatku nachovou, černý bez, lípu, mátu peprnou, heřmánek, tymián, šalvěj, majoránku, lékořici, mateřídoušku, levanduli apod. Velmi důležitým předpokladem pro užívání léčivých rostlin je poznávání jednotlivých druhů, respektování rozdílů mezi odrůdami, což vyžaduje v podstatě nutnost neustále se v tomto oboru vzdělávat,“ uvedla Pluháčková.
Každá doba má podle ní své staromilce, kteří se vracejí například k přírodnímu způsobu léčení, z čehož plynou populární zprávy o tom, „co jsme zapomněli a co naše babičky uměly“. Podobné názory ale ne vždy vychází z hlubšího poznání základu. „To je v našem případě znalost přírody od botaniky počínaje po znalosti z chemie konče. Někdy je složité spojit moudrost minulých generací v oblasti využívání darů přírody s poznatky současné vědy,“ uvedla Pluháčková. Podle ní je potřeba si uvědomit, že léčivky působí komplexně a dlouhodobě. „Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje připravený například z šalvěje odstraní bolest v krku. Není také dobré upnout se na jeden druh, k čemuž někdy vede i reklama ve sdělovacích prostředcích,“ uvedla Pluháčková.
Lidé léčivky pěstují na zahrádkách nebo na balkonech, konají se ale také „nájezdy“ do přírody na medvědí česnek, populární je dříve povinné sbírání podběle, pampelišek, dále pak listů břízy, ale také březové šťávy nebo květů černého bezu. Podstatnou podmínkou sběru je podle vědkyně nejen dokonalá znalost sbíraných rostlin, ale i udržitelnost výskytu sbíraného rostlinného druhu v přírodě. Mezi sbírané druhy, na které se nevztahují žádná omezení, kromě zákazu sběru na chráněných územích, patří růže šípková, černý bez, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, bříza bělokorá, řebříček obecný, podběl lékařský, jitrocel kopinatý, kostival lékařský, jahodníky, třezalka tečkovaná, maliník obecný, ostružiník křovitý. Takový sběr je v poslední době zaměřen na vlastní spotřebu a vlastní zpracování. „Potřeba sběrových druhů větších producentů je proto kryta často dovozem,“ dodala Pluháčková.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Helena Pluháčková Ph.D., Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství (AF), helena.pluhackova@mendelu.cz; tel.: Tel.: +420 777 576 166
Plochy pěstovaných léčivých, aromatických a kořenových rostlin v ČR na hektar
Plochy pěstovaných LAKR v ČR |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
Kmín kořenný, |
3204 |
5239 |
5648 |
3587 |
3460 |
Ostropestřec mariánský, |
1723 |
2172 |
2261 |
1918 |
2048 |
Fenykl obecný, |
121 |
87 |
153 |
53 |
28 |
Jitrocel kopinatý, |
38,95 |
79,64 |
95,22 |
134,29 |
166,29 |
Kopr vonný, |
38,05 |
28,43 |
75,3 |
98,15 |
39,39 |
Heřmánek pravý |
15,92 |
40,81 |
57,6 |
13,54 |
16,4 |
Měsíček lékařský, |
12,31 |
9,28 |
5,06 |
5,27 |
10,38 |
Máta |
6,86 |
6,59 |
5,36 |
9,41 |
9,87 |
Leuzea/parcha saflorová |
4,19 |
9,16 |
8,2 |
9,78 |
14,21 |
Pískavice řecké seno, |
4,09 |
31,76 |
105,97 |
143,02 |
165,2 |
Koriandr setý |
0 |
43,81 |
60,28 |
60,72 |
18,79 |
Sléz maurský, sléz přeslenitý . |
0 |
18,35 |
24,26 |
33,48 |
19,82 |
Zdroj: MENDELU
Více aktualit
-
Posunout se o krok dál na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity v Brně společně se studentským týmem YSpace…2. 3. 2023
-
Vědecký tým z MENDELU bude zkoumat roli žen ve venkovském životě
Mendelova univerzita v Brně je součástí evropského projektu, který se v deseti zemích zaměří na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě. Tříletý projekt Horizont, který financuje Evropská komise, bude kombinovat různé metody výzkumu.…22. 2. 2023 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy roste, energetické krizi navzdory
Na jižní Moravě v loňském roce vzniklo podle dostupných informací šest nových minipivovarů a jeden výrobu ukončil. Počet nových provozů je nejvyšší od roku 2017, kdy vzniklo osm nových podniků. Hospodářská krize a nárůst cen vstupů se tak zatím na…20. 2. 2023 -
Na celouniverzitním dni otevřených dveří uchazeči poznají i nový program…
MENDELU poprvé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 3. února prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…31. 1. 2023 -
Mikrořasy by ve vesmíru mohly sloužit k výrobě biopaliva, čištění vody i jako…
Dopady kosmické radiace a UV záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Minulý rok odborníci vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků těchto mikroorganismů.…10. 1. 2023 -
Ohlédnutí za rokem 2022 na Agronomické fakultě
Spolu s tím, jak se rok 2022 nachýlil ke svému konci, přinášíme souhrn toho nejzásadnějšího a nejzajímavějšího, co se v uplynulém roce na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně událo. Fakulta dvakrát volila nového děkanaV …28. 12. 2022 -
S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny
Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z …20. 12. 2022 -
Vědci konstruují chytré popelnice na míru. Umí varovat před požárem i ohlásit,…
Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly…13. 12. 2022 -
Vědci pomůžou přivést turisty na méně navštěvovaná místa
Vědci pomohou obcím i krajům při strategickém plánování kulturního cestovního ruchu. Inspirací budou i osvědčené postupy z míst v jiných zemích, kde řeší podobné výzvy. Cílem mezinárodního projektu, který v prosinci po třech letech končí, bylo…25. 11. 2022 -
Mezinárodní konference MendelNet se po dvou letech znovu konala prezenčně
Po dvouleté odmlce spojené s covidovými opatřeními se dnes na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně znovu uskutečnila v prezenčním režimu mezinárodní konference Ph.D. studentů – MendelNet. Na letošní 29. ročník se zaregistrovalo…9. 11. 2022