Na prestižním Max Planckově institutu v Německu bude od října studovat absolvent Agronomické fakulty MENDELU Lukáš Mikša. Bakalářský program Molekulární biologie a biotechnologie mu dle vlastních slov dal základ, který může uplatnit ve všech biologických oborech. O možnosti věnovat se vysněné hlubokomořské astrobiologii se Mikša dozvěděl díky letní škole, kterou loni absolvoval. Program v Německu ho zaujal mimo jiné tím, že studentům nabízí půlroční expedici na Antarktidu.
Jak jste se dozvěděl o možnosti studovat na Max Planckově institutu (MPI)?
Byl to asi osud. Minulé léto jsem byl na letní škole Forster Summer School 2022 – Nuclear fission v německé Mohuči a spřátelil jsem se tam s jedním vědcem ze Singapuru. Asi dva týdny nato mi zavolal, že se musím okamžitě přihlásit na nějakou konferenci mořské biologie s tím, že o půlnoci je deadline pro abstrakt. Na konferenci YOUMARES13 (Young Marine Researchers) jsem se nakonec s abstraktem přihlásil. Věděl jsem ale, že nemůžu čekat na poster session, protože byla poslední den večer a to už většina lidí odejde. Takže jsem se snažil o každé přestávce lákat co nejvíc lidí k mému posteru, což mě velmi bavilo. Jedna z mých, v uvozovkách, obětí byla studentka pracující s extrémofilními bakteriemi z hydrotermálních průduchů. Když se mě zeptala na můj výzkum, okamžitě mi doporučila Max Planck. Po malém průzkumu jsem zjistil, že bych tam mohl dělat hlubokomořskou astrobiologii, což mě opravdu nadchlo.
Jak na MPI funguje studium, liší se od běžného vysokoškolského studia?
Program MarMic je relativně intenzivní a upřímně asi jediný svého druhu. Standardní dvouleté magisterské studium je komprimováno do roku a půl. Náš průměrný školní den by měl začínat v 8 ráno a končit ve 4 odpoledne, někdy prý až v 8 večer, takže odpadají veškeré brigády. Naštěstí je většina nákladů pokrytá stipendiem. Taky nám byla slíbena minimálně jedna expedice a možnost půlroční expedice na Antarktidu, pokud bude v daný ročník organizovaná. Navíc se každý semestr zpracovává minimálně jeden výzkumný projekt.
Jak probíhalo přijímací řízení? Jak náročná jsou kritéria pro přijetí?
Někdy v lednu se zasílaly přihlášky, které musely obsahovat životopis, diplom o znalostech angličtiny minimálně na úrovni C1, musel jsem splňovat určité GPA (grade point average) a také jsem musel dodat dva doporučující dopisy od akademických pracovníků. A pak jsem čekal až do dubna, kdy mi oznámili, že jsem pokročil do dalšího kola, které se konalo v květnu a skládalo se ze dvou pohovorů a přijímací zkoušky. Na pohovory bylo přijato 20 mezinárodních studentů a nakonec nás zůstalo 13.
Byla Molekulární biologie a biotechnologie dobrým základem pro vaše další studium?
Molekulární biologie, nebo jak rád říkám moderní biologie, je program, který se dá uplatnit ve všech biologických oborech, takže základ mám určitě skvělý. Nejvíc mi ale daly všechny projekty, do kterých jsem se zapojoval v rámci své výzkumné skupiny a vlastní iniciativy. Mít mimořádný studijní výkon určitě nestačí.
Co konkrétně budete v institutu studovat?
Program je zaměřený na mořskou mikrobiologii a obsahuje několik specializací podle počtu výzkumných skupin v institutu. Teoreticky by to mělo fungovat tak, že si výzkumné skupiny odchovají nové aspirující členy. Já jsem si vybral hlubokomořskou specializaci, protože už na střední škole mě uchvátila astrobiologie. A například hydrotermální průduchy na dně Pacifiku jsou jedno z nejlepších míst na světě, kde provádět astrobiologický výzkum. Navíc mi bylo slíbeno řízení ponorky, a to jsem nemohl odmítnout. (usmívá se)
Navazujete tak na svůj dosavadní výzkum?
Můj bakalářský výzkum byl zaměřený na vliv simulovaného kosmického záření na kulturu Chlorella vulgaris – to je mikrořasa, která je spojována s vesmírným výzkumem a průmyslem, ale také s doplňky stravy. Vzhledem k tomu, že na dně oceánu člověk moc řas nenajde, začnu zase něco úplně nového. Zajímal by mě například genome mining extrémofilních prokaryot, ale musím o tom ještě popřemýšlet.
Plánujete na MPI zůstat i na doktorské studium?
Pokud mě nikdo nevyhodí, zůstanu i na doktorát. Ostatně to byla jedna z otázek u pohovoru – a když jsem odpověděl, že doktorát plánuji, tak se na mě komise hezky usmála. Věřím, že nic jiného ani slyšet nechtěli.
Na co se od října nejvíc těšíte?
Toho je spousta, nejvíc se ale asi těším na moře. V Severním moři jsem zatím plaval pouze jednou a byl to jeden z mých nekrásnějších zážitků. Pak se určitě těším na mezinárodní kolektiv, výzkum a hlubokomořské výpravy.
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025