V Česku se vyskytuje několik původních druhů slimáků, škůdců je z nich však jen několik: slimáček hladký, slimáček polní, slimáček síťkovaný. Největší škody ale způsobuje plzák španělský. Je to druh, který pochází z Pyrenejského poloostrova a k nám se dostal v roce 1991. Od té doby se šíří po celé republice a působí větší či menší škody. Podle docentky Mgr. Ing. Evy Hrudové, Ph.D. z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU jsou vhodnou biologickou ochranou hlístice, které dokáží parazitovat v tělech slimáků. „Slimáky aktivně vyhledají, namnoží se v nich a postupně je usmrtí. Mechanismus působení hlístic je složitější, když jej hodně zjednoduším: samotné hlístice, kromě přímé parazitace, mají ve svém těle symbiotické bakterie, které se také podílejí na smrti plzáka. Zejména oslabí jeho imunitu a hlístice se začnou množit. Poté, co spotřebují všechny živiny se tzv. invazní larvy hlístic uvolní do prostředí. Celý cyklus se tak může opakovat“, uvádí Hrudová.

Hlístice jako řešení fungují zejména proti nejmladším stadiím plzáků a slimáků, zahrádkář tak může zabránit přemnožení škůdců. „V případě hlístic je ale třeba mít na paměti, že jde o živý organismus, který má určité nároky na prostředí a řídit se tak doporučením prodejce,“ zdůrazňuje Hrudová. Další variantou jsou podle ní přípravky na bázi fosforečnanu železitého nebo metaldehydu. „Ke zjišťování výskytu lze použít i pasti, do nichž se jako návnada dává pivo. Jako mechanická zábrana je registrován gel na bázi chloridu sodného, který se aplikuje kolem rostlin. Pokud jde o ochranu, myslím, že bez registrovaných přípravků se jen těžko obejdeme,“ říká vědkyně, podle které je s větším výskytem slimáků třeba počítat vždy ve vlhkých letech a z tohoto pohledu je letošek ideální. Přispět může i teplá zima, kdy přežije více jedinců. Problém s výskytem plzáka španělského je ale dlouhodobý, a v místech, kde je vlhko, se vyskytuje hojně.  Lidé by neměli zapomínat ze zahrádek odstraňovat nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých je vlhko a slimáci tam mohou přečkat pro ně nepříznivé období.

Kontakt na odborníka: doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D., Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU, hrudova@mendelu.cz