Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a.s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci a vědkyně v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.
Kvůli klimatické změně je čím dál obtížnější dosáhnout při pěstování sladovnického ječmene v Česku tradičním způsobem požadované kvality zrna. Pro pivovary je ale ječmen jako surovina zásadní, proto se vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU podílí na výzkumu postupů regenerativního pěstování ječmene, které využívají pokrytí půdy v meziporostním období meziplodinami a současně minimalizují zpracování půdy. „Pro Plzeňský Prazdroj je sladovnický ječmen nezbytnou surovinou. Pivovar si dává záležet na českém původu ječmene a tuzemské produkci sladu, u které lze lépe kontrolovat kvalitu výroby,“ přiblížil Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti ve společnosti Plzeňský Prazdroj a.s., který výzkumný projekt koordinuje.
Výzkum zaměřený na porovnání konvenčního a regenerativního pěstování polních plodin se realizuje od roku 2023 na třech lokalitách v ČR o celkové výměře přes 200 hektarů. Pokusné plochy u Jihlavy a Hradce Králové se nachází na pozemcích obhospodařovaných zemědělskou společností JTZE a.s., vedení pokusů na třetí lokalitě zajišťuje Česká zemědělská univerzita na svém statku v blízkosti Prahy. Naplno jsou na těchto plochách postupy regenerativního hospodaření uplatňovány od roku 2024. „Podstatnými znaky varianty regenerativního zemědělství je omezení zpracování půdy, ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy a zařazení druhově bohatých meziplodin do osevního postupu,“ přiblížil Jakub Elbl ze společnosti JTZE a.s. Meziplodiny zabraňují vzcházení plevele, v půdě zadržují vlhkost, vyživují ji i chrání. „V současné době jsou srážky hodně intenzivní a nárazové, v případě že na půdě není žádný pokryv nebo je minimální, půda eroduje a rozrušuje horní vrstvu, což je pro půdu docela náročný proces. Vegetační kryt tato rizika minimalizuje. Regenerativní zemědělství ideálně spěje k tomu, že půda na poli bude vegetací pokryta celý rok,“ uvedla Kateřina Kuchaříková, doktorandka Ústavu agrosystémů a bioklimatologie podílející se na výzkumu.
V rámci porovnávání konvenčního a regenerativního způsobu pěstování sledují vědci a vědkyně řadu parametrů půdy, rostlin a výnosu. Tradiční postupy doplňují nejmodernější technologie „smart farming“. Jedná se o chytré meteorologické senzory zaznamenávající průběh povětrnostních podmínek na vybraných místech pokusu či metody umožňující celoplošné mapování porostu. Sem patří zejména dálkový monitoring pomocí družic Sentinel-2 a PlanetScope zachycující vývoj porostů plodin v několikadenním kroku a bezpilotní snímkování drony, které v několika termínech poskytuje velmi přesné údaje o stavu rostlin, poškození porostu či zaplevelení. Výčet rozšiřují pokročilé technologie navádění mechanizace během jednotlivých operací na pozemcích s několikacentimetrovou přesností pomocí GNSS-RTK a sběr záznamů ze sklízecí techniky, které poskytují cenné informace o dosažených výnosech plodin v jednotlivých částech pozemků. „Ověřování využití metod precizního zemědělství je součástí řešení projektu s cílem nabídnout zemědělské praxi dostatečné nástroje pro včasnou detekci problémů, zlepšení diagnostiky stavu rostlin a získání podkladů pro návrh cílených zásahů,“ popsal Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie, vedoucí výzkumného týmu na AF MENDELU.
Různorodost půdních a klimatických podmínek, způsob hospodaření a založení porostu se propisují do rozdílů výsledků mezi lokalitami. „Výnos zrna ječmene a jeho kvalitativní parametry byly v prvním roce plného zavedení postupů regenerativního pěstování na dvou lokalitách vyrovnané či nižší jen o jednotky procent u regenerativní varianty. Na třetí lokalitě byl ale zaznamenán výrazný propad vlivem poškození porostu hraboši, které mohou představovat v regenerativním zemědělství zásadní problém,“ uvedl Lukas. Nejen toto je výzva, na kterou bude nutné reagovat. Jedná se také o potřebu ukončení vegetace meziplodin v jarním období při mírném průběhu zimy, otázky regulace zaplevelení při redukovaném zpracování půdy nebo volba vhodné mechanizace pro zakládání porostů a zajištění rovnoměrného vzcházení rostlin.
Řešení výzkumného projektu je naplánováno do roku 2027. Víceleté opakování je nezbytné pro zajištění vypovídajících výsledků. Výzkumný tým AF MENDELU tak v roce 2025 spolu s projektovými partnery pokračuje v pokusné činnosti s cílem zajistit dostatečné výsledky pro statistické vyhodnocení nově navrženého způsobu regenerativního pěstování a případného prokázání přínosů, jak v oblasti kvality půdy, produkce a jakostních parametrů zrna, tak posouzení ekonomiky pěstování. Na terénních měřeních, zpracování prostorových dat a vyhodnocení výsledků experimentu se podílí doktorandi Ústavu agrosystémů a bioklimatologie. Výsledky pokusné činnosti jsou také předmětem studentských závěrečných prací aktuálně řešených na AF MENDELU.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, vojtech.lukas@mendelu.cz, +420 605 835 253; Ing. Kateřina Kuchaříková, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, katerina.kucharikova@mendelu.cz
Využití bezpilotního snímkování drony pro detailní mapování poškození porostu

Více aktualit
-
Připravit odborníky schopné řešit aktuální výzvy v oblasti zpracování odpadů a kontaminace životního prostředí má nový studijní program Ekotoxikologie a management odpadů. Výuka na Agronomické fakultě začne už letos na podzim. Studium je…5. 5. 2025
-
Na Agronomické fakultě se konaly zlaté promoce
Ve středu 30. dubna se konaly zlaté promoce absolventů Agronomické fakulty z roku 1975. V aule Mendelovy univerzity v Brně se sešli bývalí studenti oborů Fytotechnika a Mechanizace zemědělství. „Věřím, že každá univerzita a…2. 5. 2025 -
Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku, vědecké týmy zlepšují odlovné…
Invazní ryba sumeček černý představuje v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a přináší ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, spolupracují s…8. 4. 2025 -
Pokles líhnivosti ze skladovaných vajec v líhňařských provozovnách je možné…
U vajec, ze kterých se líhnou kuřata, při delším skladování v líhňařských provozovnách klesá líhnivost, tedy šance, že se z oplozeného vajíčka vylíhne zdravé a silné kuře. Pokles líhnivosti je možné zvrátit tím, že se vejce vyjme ze skladu,…4. 3. 2025 -
Zemřel emeritní rektor Stanislav Procházka
Akademická obec Mendelovy univerzity v Brně přijala smutnou zprávu o úmrtí emeritního rektora Stanislava Procházky, který zemřel v nedožitých osmdesáti pěti letech. Za jeho působení v čele univerzity byl uveden do provozu Univerzitní informační…20. 2. 2025 -
Vědci vytvořili speciální systém ke stresování rostlin, data z něj budou učit…
Odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky vybudovali unikátní pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny abiotickému stresu. Reakci rostlin na stresové podmínky zaznamenávají pomocí různých druhů kamer a vybraných…20. 2. 2025 -
Student molekulární biologie AF MENDELU zvítězil v soutěži Talent roku Ostrava…
Za dosažení výjimečného studijního nebo vědeckého úspěchu získal student Agronomické fakulty Jan Veselský cenu města Ostravy Talent roku 2024. Titul spolu se stipendiem obdržel v kategorii bakalářských a magisterských prací. Odbornou komisi zaujal…12. 2. 2025 -
Degustační soutěže Czech Beer Star se zúčastnilo 67 pivovarů
Celkem 269 vzorků piv z Česka, Slovenska, Polska a Kypru se zúčastnilo nultého ročníku degustační soutěže Czech Beer Star. Tu letos poprvé pořádala Mendelova univerzita a Beer Academy v prostorách Agronomické fakulty. Hodnocení vzorků mělo na…10. 2. 2025 -
Vědci vytvořili unikátní genovou databázi, která může pomoci se šlechtěním včel
Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich…6. 2. 2025 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů. Dva pivovary atakují hranici 10 000 hektolitrů roční produkce,…29. 1. 2025