V Česku chybí pokročilé nástroje, jak se efektivně poučit ze závažných havárií. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Vysokého učení technického v Brně se proto v novém projektu zaměřili na návrh komplexního systému, který by podnikům a dalším zainteresovaným subjektům umožnil snáze komunikovat zkušenosti ze závažných havárií s účastí nebezpečné chemické látky nebo směsi.
Závažné havárie jsou mimořádné události – například úniky, požáry či výbuchy – které vznikají v objektech, kde se vyrábějí, používají nebo skladují nebezpečné látky. Tyto havárie pak mohou vést k vážnému ohrožení životů a zdraví lidí, hospodářských zvířat nebo životního prostředí.
„Podniky mají ze zákona povinnost se při přípravě nové bezpečnostní zprávy poučit z minulých událostí, které nastaly v jiných firmách. Chybí nám ale platforma, kde by mohly informace získávat, případně i sdílet,“ přibližuje vedoucí výzkumu Petr Trávníček z Agronomické fakulty MENDELU.
Propojení se týká zhruba 200 podniků, hasičů, policistů, České inspekce životního prostředí, Státní inspekce práce, krajských hygienických stanic, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a řady dalších úřadů, ale také českých univerzit.
V rámci projektu vědci monitorovali situaci ve vybraných podnicích, informace zjišťovali také prostřednictvím dotazníkových šetření. Na základě získaných dat o současném stavu pak do konce letošního roku plánují zpracovat komplexní systém, který by mohlo využít Ministerstvo životního prostředí. „Navrhneme variantní řešení – bude záležet na ministerstvu, jak celý systém nakonec nastaví,“ říká Trávníček.
Inspiraci vědci hledají například ve Francii, Německu nebo Velké Británii, kde podobné systémy pro efektivní sdílení informací o závažných haváriích fungují. „Například Francouzi vytvořili velmi otevřený webový portál, kam se informace o haváriích a způsob poučení se z nich zaznamenávají. Každé dva roky také pořádají velké setkání, kam se sjíždějí odborníci z celé Evropy a sdílejí zkušenosti,“ popisuje expert MENDELU.
Jedním z výstupů projektu je odborný workshop, který se uskuteční 10. září v Brně. „Ke společné diskuzi se sejdou zástupci České inspekce životního prostředí, krajských úřadů i dalších institucí a průmyslu,“ říká Trávníček.
Projekt SAFE-BASE končí v závěru letošního roku. Od jara na něj ale částečně navazuje nový výzkum zaměřený na rizika spojená se stárnutím ve firmách. „Druhů stárnutí je celá řada. Stárnou technologie, stárnou technická zařízení nebo třeba i znalosti. Představte si situaci, kdy ve firmě máte nastavené pracovní postupy, v průběhu času se však vyvinou nové a bezpečnější postupy, vašemu podniku ale tyto informace chybí. Stárnou také vaši zaměstnanci a vy potřebujete, aby znalosti předali mladším spolupracovníkům,“ vyjmenovává Trávníček.
V západní Evropě je běžné, že inspekční orgány stav stárnutí ve firmách prověřují – v Česku ale nástroje chybí. „Cílem našeho výzkumu je proto navrhnout a otestovat konkrétní metodiku, podle které by Česká inspekce životního prostředí mohla podniky kontrolovat,“ vysvětluje Trávníček. Podklady chtějí vědci získat diskuzí se zainteresovanými subjekty, které propojili v rámci předchozího projektu, inspirovat se ale budou také v zahraničí – využijí například systém používaný v Itálii.
Projekt SAFE-AGEING potrvá do roku 2026. Stejně jako v předchozím případě na něm vědci z Agronomické fakulty MENDELU pracují spolu s kolegy z Fakulty strojního inženýrství VUT.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Petr Trávníček, Ph.D., +420 545 132 374, petr.travnicek@mendelu.cz, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU