Pančování vína stejně jako uvádění nesprávného místa geografického původu přináší vinařům mnohamilionové ztráty. V současnosti přitom neexistuje jasná metoda, jak tyto problémy, které jsou i v českém prostředí běžné, rychle a účinně odhalovat. To se snaží změnit vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomoci metody tzv. UV otisku prstu, kterou už v minulosti úspěšně aplikovali na profilaci farmakologicky významných látek s cílem odhalit padělané šarže lékových přípravků. Metodu budou nyní zkoušet na vzorku 100 vín odrůdy Sauvignon z pěti zemí. V případě pozitivních výsledků budou analýzy rozšířeny na větší soubor vín, čítající až několik stovek vzorků.
Na první pohled stejné vzorky potravin umí vědci rozeznat podle fluorescenčního záznamu. Technologie je postavená na jednoduchém principu, kterému se říká spektrální charakteristika vzorku. „Vzorek prosvítíme UV zářením a vyvoláme tak celou řadu zajímavých fotochemických reakcí, které jsou pro daný vzorek specifické a po pár minutách je podle spektrální charakteristiky možné říct, z čeho vznikl. Prosvítit je možné prakticky jakýkoliv kapalný vzorek,“ vysvětluje vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU Lukáš Nejdl.
Metodu budou vědci testovat ve dvou vlnách 2. a 9. listopadu a porovnají ji se stávajícími metodami, které jsou ale mnohem složitější a zaberou více času. Sauvignon vybrali, protože jde o jednu z nejrozšířenějších odrůd v mezinárodním měřítku. Novou metodu vyvinuli brněnští vědci a mají ji patentovanou. Jejich postup využívá přirozených spektrálních vlastností kapalných vzorků ovlivněných externím UV zářením. „Spektrálním rozborem UV zářením indukovaných změn v roztoku lze získat cenné informace o fyzikálních, chemických nebo biologických vlastnostech vzorku v krátkém čase, tedy v řádu jednotek minut,“ uvedl Nejdl.
Na novou metodu přišel Nejdl vlastně náhodou při provádění pokusů, které měly vést k syntéze kvantových teček (speciální typ fluorescenčních nanočástic). „Zkoušel jsem je takzvaně uvařit pomocí UV záření z různých přírodních extraktů a substrátů jako je cibulový extrakt nebo právě víno, což se nepovedlo, ale díky tomu se zrodila nová analytická metoda,“ vysvětlil vědec.
Falšování pravosti révového vína z pohledu pančování, nesprávně uvedeného geografického původu anebo nezachování správného postupu výroby patří mezi velké problémy v mezinárodním měřítku. Například „české a moravské“ Pálavy se u nás spotřebuje více, než se jí vyrobí. Moravským vinařům z toho plynou milionové ztráty dochází také ke klamání koncových spotřebitelů.
„Redukce těchto finančních ztrát může významně pomoci zejména vinařským regionům, které mají svůj socioekonomický status vázaný na pěstování, zpracování, výrobu, prodej révového vína a příslušné kulturní aktivity. Mít jednoduchou metodu, která by rozpoznala geografický původ vína by byl velký úspěch,“ doplňuje vedoucí Ústavu vinařství a vinohradnictví MENDELU Mojmír Baroň.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Lukáš Nejdl, Ph.D., tel.: +420 601 323 766, lukasnejdl@gmail.com, Vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU