V soutěži o nejlepší závěrečné práce s názvem Věda pro zemi letos uspěli tři studenti Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Porota ocenila bakalářské práce věnované problematice revitalizace zemědělských půd a hodnocení reakce odrůd pšenice na sucho. Mezi diplomovými pracemi zaujalo téma vlivu změny techniky krmení na užitkovost dojnic. Soutěž každoročně vyhlašuje Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd. Letošní ročník se zaměřil na proso a další běžné i netradiční obiloviny.
Student zemědělského inženýrství Jan Vavřina se ve své bakalářské práci věnoval vývoji půdy pod vlivem zemědělské činnosti. „Člověk se zaměřuje pouze na jednu půdní funkci a tou je produkce, což je logické, ale zároveň s tímto zaměřením dochází k degradaci ostatních půdních funkcí, které jsou však nezbytné pro celý půdní ekosystém,“ říká Vavřina.
Jeho výzkum ukázal, že zemědělsky využívané půdy mají nižší stabilitu půdních agregátů, objemovou hmotnost i obsah amonné formy dusíku oproti kontrolní půdě. V návaznosti na svá zjištění popsal Vavřina možná opatření, která by pomohla kondici půdy zlepšit – ať už jde o problémy s erozí, ztrátou organické hmoty nebo nestabilitou půdních agregátů.
„Práce měla za cíl poukázat na nutnost změny způsobu hospodaření. Každá půda je jiná, ale principy, které byly v práci popsány, fungují už dnes napříč světem. Výsledky mohou pomoci k pochopení půdy jako ekosystému. Na to, že je půda ekosystémem, se v praxi bohužel zapomíná,“ dodává Vavřina.
Studentka agroekologie Karolína Sodomová se zaměřila na reakce vybraných odrůd pšenice seté na sucho. „V bakalářské práci jsem se věnovala měření aktivity vybraných genů, které jsou zapojeny do reakce rostliny, pokud je stresována nedostatkem vody. Intenzitu exprese genů jsem porovnávala u dvou odrůd pšenice ozimé, což poukázalo na jejich velké rozdíly v citlivosti na stres suchem,“ říká Sodomová.
Poznatky by podle studentky mohly pomoci s odhadováním citlivosti jednotlivých odrůd na sucho a s výběrem vhodné odrůdy pro konkrétní podmínky na poli. „Správně zvolená odrůda v daném regionu minimalizuje ztráty způsobené různými abiotickými faktory, protože pokud má rostlina dostatek vody, je odolnější i vůči ostatním disturbancím,“ přibližuje Sodomová.
Absolventka krmivářství Zora Konupková se zabývala tématem vlivu změny techniky krmení jadrné směsi ve stáji s robotickým dojením na užitkovost a tělesnou kondici dojnic. „Zjištění bylo takové, že menší množství jadrné krmné směsi podávané při dojení v dojicím robotu pozitivně ovlivnilo bachorové prostředí a bachorovou fermentaci a došlo k vyrovnání kondičního skóre u celého stáda,“ říká Konupková.
Získaná ocenění studenty těší. „Díky vítězství v soutěži mám zase o trochu více pootevřené dveře vědy. Článek o mé práci budu nyní publikovat v impaktovaném časopisu od České akademie zemědělských věd, která nám nabídla i spolupráci do budoucna,“ dodává Sodomová.
Výsledky soutěže Věda pro Zemi 2023