Vědci z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty se v Mongolsku snaží stabilizovat písečnou dunu, která ohrožuje jednu z tamních vesnic. Využít chtějí především jilmy podporované různými inovativními půdními aditivy. Písečná duna leží v oblasti Javkhlant nedaleko druhého největšího města Mongolska – Darkhanu. Okolní stepní krajina je silně poznamenána příliš intenzivní pastvou hospodářských zvířat a klimatickou změnou. Z krajiny se i přes blízkost řeky rychle ztrácí voda a zasypává ji písek, který již překonal ochrannou zeď tamní osady. Vědci vybudovali multifukční ukázku ochrany formou větrolamu zahrnující dunu, degradovanou step i říční břeh. Bude moci být realizována i na dalších podobně postižených místech v Mongolsku.
Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Zefektivnit proces diagnostiky onemocnění mají za cíl vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci vyvíjejí malé přenosné zařízení, které by dokázalo ve velmi krátkém čase detekovat vybranou sadu patogenů – například…6. 12. 2023
-
Rybáři MENDELU budou kontrolovat udržitelný chov ryb pro řetězec Albert
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci…28. 11. 2023 -
Vědcům v Indonésii se poprvé po šedesáti letech podařilo pořídit záběry…
Vědcům na výpravě v Indonésii se poprvé podařilo pořídit záběry paježury Attenboroughovy. Dokázali tak, že tento vzácný vejcorodý savec nevyhynul, jak se někteří obávali. Čtyřtýdenní expedici vedli experti z britské Oxfordské univerzity, součástí…13. 11. 2023 -
Mezinárodní konference MendelNet se konala už potřicáté
Třicet let od svého vzniku letos slaví mezinárodní konference Ph.D. studentů – MendelNet. Na půdě Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se dnes sešli studenti z několika českých i zahraničních univerzit, kteří prezentovali své výzkumy v…8. 11. 2023 -
Na MENDELU se poprvé sešla nově vytvářená expertní komunita k problematice…
Více než dvacítka zástupců průmyslu, vysokých škol, výzkumných institucí, asociací zaměřených na vodní hospodářství a politické sféry se sešlo ke společnému workshopu pořádanému týmem Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Agronomické fakultě…3. 11. 2023 -
V soutěži Věda pro zemi uspěly práce zaměřené na revitalizaci půdy i reakce…
V soutěži o nejlepší závěrečné práce s názvem Věda pro zemi letos uspěli tři studenti Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Porota ocenila bakalářské práce věnované problematice revitalizace zemědělských půd a hodnocení…30. 10. 2023 -
Vědci zkouší podpořit biodiverzitu v mokřadech pomocí poloparazitických rostlin
Zabránit šíření invazních rostlin v cenných mokřadních biotopech zkouší v rámci společného projektu vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity. Odborníci vytipovali dvě lokality na Břeclavsku, které se potýkají…10. 10. 2023 -
Noc vědců na AF MENDELU poodhalí tajemství rostlinné i živočišné říše
Nahlédnout do tajů života rostlin a zvířat nebo prozkoumat zpracování odpadů či výrobu potravin budou mít příležitost návštěvníci letošní Noci vědců na Agronomické fakultě MENDELU. Tradiční popularizační akce se uskuteční v pátek 6. října od 18…2. 10. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Za Agronomickou fakultu převzala ocenění Zuzana Bytešníková, která dosahuje mimořádných tvůrčích výsledků. Se svou skupinou…21. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023