Vědci z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty se v Mongolsku snaží stabilizovat písečnou dunu, která ohrožuje jednu z tamních vesnic. Využít chtějí především jilmy podporované různými inovativními půdními aditivy. Písečná duna leží v oblasti Javkhlant nedaleko druhého největšího města Mongolska – Darkhanu. Okolní stepní krajina je silně poznamenána příliš intenzivní pastvou hospodářských zvířat a klimatickou změnou. Z krajiny se i přes blízkost řeky rychle ztrácí voda a zasypává ji písek, který již překonal ochrannou zeď tamní osady. Vědci vybudovali multifukční ukázku ochrany formou větrolamu zahrnující dunu, degradovanou step i říční břeh. Bude moci být realizována i na dalších podobně postižených místech v Mongolsku.
Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025
-
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025 -
Mladým zemědělcem 2025 se stal Michal Slavík
Finále celostátní soutěže Mladý zemědělec už podruhé hostila Mendelova univerzita. Slavnostní vyhlášení vítězů se konalo ve středu 11. 6. 2025. První místo znovu obhájil Michal Slavík, který vyhrál už loni. Do soutěže se zapojilo na 9000 žáků 7. a…13. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025 -
Pětici mladých potravinářů ocenila komise za diplomové práce. Utkají se v…
Celkem devět studentek a studentů se zúčastnilo místního kola soutěže Studenti pro kvalitu potravin. Tu pořádá Potravinářská komora ČR, na Agronomické fakultě se konala už po šesté. Studenti si mohli nanečisto vyzkoušet obhajobu diplomové práce…5. 6. 2025 -
Součástí mise českého astronauta budou i experimenty z Agronomické fakulty
Celkem tři výzkumné experimenty, které budou součástí mise českého kosmonauta Aleše Svobody, se uskuteční ve spolupráci s Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU. Jeden z výzkumů bude zaměřený na monitorování stresové zátěže…2. 6. 2025 -
Před rokem nás opustil profesor Vojtěch Adam
Přesně před rokem, 21. května 2024, nás po krátké těžké nemoci opustil prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. Na významného vědce a emeritního prorektora MENDELU dnes krátce zavzpomínalo při pietním setkání vedení fakulty i Ústavu chemie a biochemie, kde…21. 5. 2025 -
Školní zemědělský podnik Žabčice slaví sto let od svého založení
Školní zemědělský podnik v Žabčicích letos slaví sto let své existence. Významné výročí oslaví v rámci dvou polních dnů, které se budou konat v červnu a v září. Součástí oslav bude výstava věnovaná historii, současnosti i budoucnosti podniku,…19. 5. 2025