„Prezentovat vědecké výzkumy zábavnou formou není vůbec jednoduché. Vědci se slovníkem i tématem musí co nejvíce přiblížit posluchačům, tedy široké veřejnosti,“ říká vedoucí Oddělení komunikace a marketingu MENDELU Jiřina Studenková.

Ukázat, že i bylinky jsou věda, má za cíl vystoupení Heleny Pluháčkové z Agronomické fakulty. „Přírodní způsob léčení tu máme už od nepaměti. Někdy je ale složité spojit moudrost minulých generací v oblasti využívání darů přírody s poznatky současné vědy,“ vysvětluje Pluháčková. Léčivé rostliny působí komplexně a dlouhodobě a jejich znalost nesmí být podle ní povrchní.

Ve svém vystoupení zmíní, že jeden šálek čaje například neodstraní bolest v krku. Lidé často neví jaký je rozdíl mezi bylinným čajem, jako doplňkem stravy, a farmaceutickým léčivem. „Chci upozornit odbornou i laickou veřejnou na to, že léčivé, aromatické a kořeninové rostliny nejsou jen minoritní komodity, ale jsou využitelné například také pro ochranu rostlin v rámci snižování používaných pesticidů a takzvaného Green Dealu,“ říká Pluháčková. Reprezentovat univerzitu a fakultu je podle ní zavazující. „Ráda bych také upozornila na to, že léčivé rostliny mají stejně daleko k medicíně jako k zemědělství a kvalitní suroviny nejen pro farmaceutický, potravinářský a kosmeticky průmysl získáváme především v zemědělství,“ dodává vědkyně.

Jako výzvu vnímá vystoupení v Science slamu vedoucí Ústavu humanitních věd PEF MENDELU Martina Rašticová. Jako téma si vybrala technostres, což je synonymum dnešní doby. Vědci zjistili, že až čtvrtina lidí ve věku nad 50 let trpí techno zahlceností, složitostí nových technologií, popřípadě takzvanou techno invazí – tedy pocitem, že každého z nás lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se prostě není možné odříznout. Technostres se ale týká i mladé generace, která se od mobilu nedokáže odstřihnout.

„Science slam je pro mě výzva na mnoha úrovních. Jednak jde o to vytáhnout z výzkumu to podstatné a představit to divákovi příjemnou formou asi tak v sedmi minutách, výzvou je také prezentace před velkým publikem na pódiu v kině Scala, což je jiná zkušenost než přednáška pro studenty v aule,“ říká Rašticová.

Masarykova a Mendelova univerzita spolu v Science slamu soutěžily poprvé v roce 2019, kdy obě vysoké školy slavily 100 let od svého založení. Příznivce vědy tenkrát nejvíce oslovil fyzik Tomáš Tyc. Vědec z Masarykovy univerzity prezentoval zábavnou formou optické jevy, zmínil i neviditelný plášť. Vítěze loňské soutěže vybrali diváci v online hlasování, mezi šesticí soutěžících tehdy uspěl lesník Radek Pokorný. Letos se Science slam uskuteční ve formátu tří univerzit, které nominovaly každá po dvou vědkyních. Akce se koná v souvislosti s Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, který připadá právě na 11. února.

Bližší informace najdete zde.