Vědec na druhou stranu přiznává, že zavádění technologií precizního zemědělství je spojeno se zvýšenými náklady na pořízení moderní zemědělské techniky nebo využití pokročilých služeb externími dodavateli. „Mělo by jít tedy v první fázi primárně o doménu větších zemědělských podniků. Hledání různých alternativ na trhu a důslednější využívání nově pořízených technologií ale pozorujeme už i u menších společností a rodinných farem,“ říká Lukas. K zavádění nových technologií mají blíže mladší uživatelé. Podle vědce metody celoplošného sběru a strojové zpracování dat umožňují částečně kompenzovat nedostatek zkušeností u čerstvých absolventů. „Nejde ale jen o věk, podstatné je zapálení agronomů a ochota se inovacím věnovat,“ uvádí Lukas.
Česká republika má podle něj pro zavádění novinek ideální podmínky. V porovnání s ostatními členskými zeměmi EU je zde více velkých zemědělských podniků s dostatečným kapitálem pro pořízení jinak nákladných technologií, které mají také vyšší výměru půdních celků. To v kombinaci s členitostí půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu přináší vyšší prostorovou variabilitu zemědělských pozemků, což je vedle intenzity hospodaření další klíčový faktor rozhodující o úspěšnosti zavádění precizního zemědělství.
Odborníci odhadují, že se metody precizního zemědělství v českých podmínkách využívají na více než 15 procentech orné půdy. V budoucnu je doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už se jedná o drony pro mapování pozemků nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou. Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku v současnosti na solidní úrovni. „Je zde celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru produktů a služeb. Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury,“ dodává Lukas.
Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V evropském kontextu probíhá masivní vývoj nových technologií zejména v Německu a ve Francii. V České republice se první ověřování postupů precizního zemědělství provádělo od konce 90. let, zejména v oblasti mapování výnosů zemědělských plodin při sklizni, senzorových systémů pro diagnostiku stavu porostů a navádění mechanizačních souprav po pozemcích. Větší zájem byl pak patrný po roce 2000 u některých progresivních zemědělských podniků, s cílem zefektivnit rostlinnou či živočišnou produkci. Druhá vlna zájmu o novinky v oboru je patrná od roku 2015.
Kromě techniky na variabilní hnojení se dostávají nově na trh také stroje pro variabilní setí a aplikaci přípravků na ochranu rostlin, které přináší nové možnosti jak pěstitelsky reagovat na prostorovou variabilitu pozemků. Zemědělec tak kombinuje přesné dávkování postřikových látek po jednotlivých tryskách spolu s analýzou digitálního obrazu z dronů nebo kamer na zemědělské technice s metodami strojového učení pro automatickou detekci plevele či napadení porostu škodlivými organizmy. Cílená aplikace pomocí technologií precizního zemědělství umožňuje efektivní využívání přípravků na ochranu rostlin či hnojiv s ohledem na potřebu provedení aplikace na daném místě a environmentálním omezením stanoviště. Představuje tak cestu k částečnému plnění požadavků Evropské komise na snížení celkového množství spotřebovaných agrochemických látek v rámci nově navržené Společné zemědělské politiky EU.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., e-mail: vojtech.lukas@mendelu.cz, tel.: 605 835 253, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU
Na snímku testování senzorového systému pro variabilní dávkování dusíkatých hnojiv během vegetace obilnin. Foto: Archiv MENDELU
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Za Agronomickou fakultu převzala ocenění Zuzana Bytešníková, která dosahuje mimořádných tvůrčích výsledků. Se svou skupinou…21. 9. 2023
-
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Z MENDELU na Max Planckův institut. Absolvent AF bude zkoumat hlubokomořskou…
Na prestižním Max Planckově institutu v Německu bude od října studovat absolvent Agronomické fakulty MENDELU Lukáš Mikša. Bakalářský program Molekulární biologie a biotechnologie mu dle vlastních slov dal základ, který může uplatnit ve všech…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Nejvíce projektů do programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II podali na…
Bioekonomika, smart zemědělství a globální změny v biosféře jsou hlavními oblastmi, na které se zaměří mezi lety 2024 a 2032 Program na podporu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství ZEMĚ II. Do letos vyhlášené, 1. veřejné soutěže ve výzkumu…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023 -
Mezinárodní tým vědců v čele s MENDELU vyvíjí ekologické přípravky na ochranu…
Ochránit rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami by mohly nové přírodní produkty, na jejichž vývoji aktuálně pracuje mezinárodní tým vědců ze sedmi zemí napříč Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou. Projekt CropPrime koordinují odborníci z…3. 8. 2023 -
Zaniklé obce Moravy a Slezska připomenou dvě nové naučné stezky
Vědci zmapovali více než sto sídel, která na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce a v následujících letech. U Velkých Losin a v Březové nad Svitavou teď vznikají naučné stezky, které se v průběhu prázdnin otevřou turistům a zaniklá…11. 7. 2023 -
MENDELU v Mongolsku pomáhá se zaváděním českého systému turistického značení
Mongolsko bude používat český systém značení turistických tras. Sdružení mongolských turistů (MWA) podepsalo smlouvu s Klubem českých turistů v Bogd Khan Mountain, jednom z nejstarších chráněných území na světě. Až k němu sahá rozrůstající se…3. 7. 2023 -
Vědci vyvíjí nová hnojiva pro období sucha, rostlinám by měla řízeně dodávat…
Překonat stres vyvolaný suchem by rostlinám mohla pomoci nová hnojiva, která vyvíjí vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s komerčním partnerem. Přípravky založené na přírodní bázi by měly plodinám řízeně dodávat živiny…27. 6. 2023