Inovativní možnosti využití mikrořas prezentují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Na podzimní výstavě Flora Olomouc 2024 představili bioreaktor, který umožňuje čištění odpadních vod. Podobná technologie se už uplatnila i v praxi, zatím ale pouze v zahraničí.
Bioreaktor využívající mikrořasy k čištění odpadních vod se dá využít například v průmyslových nebo komunálních čističkách. „Má široký potenciál využití v oblastech, kde je potřeba efektivně čistit vodu a odstraňovat nadbytečné živiny a znečišťující látky. Systém dokáže účinně snižovat koncentrace živin, jako jsou dusík a fosfor, které jsou hlavními příčinami eutrofizace vodních ekosystémů,“ říká výzkumník Pavel Chaloupský, který se využitím mikrořas k čištění vody zabývá.
Mikrořasy čistí odpadní vodu díky své schopnosti využívání živin, které se ve vodě nacházejí. Bioreaktor funguje tak, že napodobuje přirozené prostředí. Znečištěná voda obsahující živiny, jako jsou dusík a fosfor, proudí přes biofilm tvořený vláknitými řasami. Tím vzniká prostředí pro růst mikrořas, bakterií a hub. „Jak voda proudí po tomto povrchu, organismy se na něm uchytí a začnou růst. Během růstu tyto organismy absorbují živiny a znečišťující látky z vody, což vede k jejímu postupnému čištění,“ vysvětluje Chaloupský. Mikrořasy navíc díky fotosyntéze produkují kyslík. Poté, co narostou na dostatečnou úroveň, stává se z nich biomasa, která se sklízí a dále se dá využít třeba jako hnojivo.
Mikrořasy se přirozeně vyskytují v přírodě. „Jsou přítomny ve vodních ekosystémech, například v jezerech, řekách, mořích nebo i malých vodních nádržích, ale třeba i v půdě. Tvoří základ potravního řetězce a jsou zásadní pro zdraví vodních organismů, které na nich závisí,“ doplňuje Chaloupský.
Mikrořasy mají využití i v dalších oblastech. Tyto organismy totiž produkují látky s antioxidačními a imunostimulačními vlastnostmi. Uplatní se tak třeba ve farmaceutickém průmyslu. Rody Spirulina či Chlorella se navíc už běžně pěstují pro lidskou spotřebu. Jsou totiž bohaté na bílkoviny, vitamíny a minerály, které podporují imunitu. Jsou tak třeba součástí funkčních potravin a nápojů.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Pavel Chaloupský, Ph.D., pavel.chaloupsky@mendelu.cz; Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Foto: Pavel Chaloupský (vpravo) a student Jan Veselský (vlevo) na podzimní výstavě Flora Olomouc 2024 (zdroj – P. Chaloupský)
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025