U vajec, ze kterých se líhnou kuřata, při delším skladování v líhňařských provozovnách klesá líhnivost, tedy šance, že se z oplozeného vajíčka vylíhne zdravé a silné kuře. Pokles líhnivosti je možné zvrátit tím, že se vejce vyjme ze skladu, krátkodobě zahřeje a opět zchladí. Tímto procesem preinkubace je možné zvýšit odolnost zárodku vůči dlouhodobému skladování. Tým vědkyň a vědců z Agronomické fakulty MENDELU navíc zjistil, že je nutné délku preinkubace specifikovat pro různý věk rodičovského hejna. To, co funguje u mladého, nefunguje u staršího.
Násadová vejce se podle potřeby v líhňařských provozovnách skladují čtyři až patnáct, někdy i dvacet dní. Pokud je vajíčko oplozené, už při snesení obsahuje šedesát až osmdesát tisíc buněk nového jedince. Při dlouhodobém skladováním tyto buňky odumírají, a proto klesá líhnivost. „Vejce se skladují při nízkých teplotách, kolem 14 stupňů, aby se zárodky dále nevyvíjely a všechna vejce byla na stejné startovní čáře, až je vložíme do líhně. My se snažíme tento pokles líhnivosti snížit. V průběhu skladování vejce vezmeme ze skladu, zahřejeme, i opakovaně, což vede k tomu, že se buňky embrya začnou množit, a takto zvětšený zárodek je odolnější vůči dlouhodobému skladování. Po krátkodobém zahřátí vejce opět zchladíme,“ popsala postup preinkubace Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat AF MENDELU.
U rodičů brojlerových kuřat se za mladé považuje hejno ve věku od 25. -30. týdne, na vrcholu snášky je pak hejno ve věku 31 – 45 týdnů. Po 50. týdnu už můžeme hovořit o starším hejnu. Rodiče se chovají standardně do věku 64 týdnů. „Pokud je preinkubace provedena správně, můžeme pokles líhnivosti zmenšit o jednotky procent. My jsme u mladého hejna zlepšili líhnivost díky preinkubaci u 15 dnů skladovaných vajec o čtyři procenta,“ uvedla vědkyně.
Obecné doporučení je zahřívat vejce po krátkou dobu v závislosti na délce skladování vždy po pěti až sedmi dnech na 35 °C po dobu přibližně jedné hodiny. „Zde je potřeba si uvědomit, že buňky embrya se začínají intenzivněji dělit při teplotě nad 20 °C a s rostoucí teplotou se dělí rychleji. Důležitá není tedy jen délka aplikace nejvyšší teploty, ale také samotný průběh zahřívání a zchlazování,“ uvedla Lichovníková. Délku preinkubace je ovšem nutné specifikovat pro různý věk rodičovského hejna. „Z našeho výzkumu vychází, že u mladého hejna je vhodné použít i delší dobu preinkubace, než zmíněnou jednu hodinu na 35 °C. Naproti tomu u staršího hejna měla delší doba preinkubace průkazně negativní vliv na líhnivost. Je tedy potřeba výše uvedené doporučení preinkubace přizpůsobit na míru věku rodičovského hejna,“ popsala výsledky výzkumu Lichovníková.
Při dlouhodobém skladování násadových vajec může nastat několik variant. „Může odumřít embryo a po vložení do líhně se už další dělení buněk ani nenastartuje. Nebo se po vložení do líhně může znovu rozběhnout dělení buněk a další růst embrya, které ale může uhynout díky nižší životaschopnosti už první dny inkubace. Nebo embryo může uhynout i v pozdější fázi vývoje, nejčastěji při klubání se ze skořápky, což je pro kuře velmi namáhavá a energeticky náročná záležitost. A pokud se kuře zdárně vyklube a zvládne všechny předcházející nástrahy, kuřata z dlouho skladovaných vajec jsou méně vitální, a i mírně hůře rostou,“ vyjmenovala možné scénáře vědkyně.
V rodičovských chovech se chovají obě pohlaví zároveň. Rodičovské hejno mívá celkem šest až osm tisíc nosnic a kohoutů, na jednoho kohouta v závislosti na věku hejna připadá osm až deset nosnic. Rodičovské chovy se využívají výhradně na produkci násadových vajec, ze kterých se v líhních líhnou brojlerová kuřata. „Ta se pak vykrmují a jsou to ta kuřata, která si kupujeme v obchodě. Po ukončení produkčního období, tedy v už zmíněném 64. týdnu věku jsou i rodiče poraženi a v obchodech je můžeme najít například jako slepice na polévku,“ přibližuje Lichovníková.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D., +420 774 477 016, martina.lichovnikova@mendelu.cz, Ústav chovu a šlechtění zvířat AF MENDELU
Foto: archiv Martiny Lichovníkové
Více aktualit
-
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025
-
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025 -
Mladým zemědělcem 2025 se stal Michal Slavík
Finále celostátní soutěže Mladý zemědělec už podruhé hostila Mendelova univerzita. Slavnostní vyhlášení vítězů se konalo ve středu 11. 6. 2025. První místo znovu obhájil Michal Slavík, který vyhrál už loni. Do soutěže se zapojilo na 9000 žáků 7. a…13. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025