S příchodem jara lidé přirozeně začínají zařazovat do svého jídelníčku různé bylinky. V oblibě je dlouhodobě sběr kopřiv, medvědího česneku nebo třeba hluchavky. „Zelenina, která se prodává v zimním období v obchodech je rychlená, nemá ten efekt pro povzbuzení organismu. Na jaře jsme vyhladovělí po čerstvosti, saháme proto po svěží zeleni,“ říká expertka MENDELU na léčivé rostliny Helena Pluháčková.
V jarním období se dříve sbíraly také různé pupeny, i k těm se dnes lidé vrací. „Dají se využít například pupeny rybízu. Není to o tom otrhat ze stromku všechno. Využít můžeme například pupeny z odstřižených větví, protože rybíz plodí na jednoletém dřevě,“ říká Pluháčková, která působí na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU.
Kromě rybízu se nabízí také pupeny břízy nebo lípy, jejichž listy mají svůj význam i po rozvinutí. Připravit se dá z pupenů například tinktura nebo se mohou nasušit. Podle Pluháčkové ale nemá smysl sbírat a uchovávat velké množství, pokud chceme využít jarní čerstvosti. „Velmi důležitý je na jaře udržitelný sběr, abychom nezlikvidovali veškerou následnou produkci,“ upozorňuje vědkyně.
Léčivky nicméně nejsou doménou pouze jarních měsíců. Do přírody pro ně lidé mohou vyrazit celoročně. V předletním období se dají sbírat bezové nebo lipové květy, v létě pak volně roste například divizna velkokvětá. Začátkem podzimu se nabízí léčivky plodové, tedy šípky, maliník nebo ostružiník. V pozdějším, chladném podzimu se mohou sbírat ještě kořeny, třeba třapatka nachová nebo pampeliškový kořen. „Využívá se k pročištění organismu a mimo detoxikační účinky je dobrý i na podporu tvorby mléka,“ vysvětluje Pluháčková.
Pro svou mateřskou instituci, Agronomickou fakultu, připravuje vědkyně každoročně vlastní, unikátní bylinnou směs. „Pokaždé je jiná a součástí jsou rostlinné druhy, které pro výzkumné účely pěstujeme i na naší Polní pokusné stanici v Žabčicích,“ říká Pluháčková.
Tvorba směsi se řídí podle jasných pravidel. Nejprve se přidává listová nebo naťová droga, poté se postupně přidávají květové a na závěr plodové drogy. „Směsi pro Agronomickou fakultu se vyrábí ručně. Všechno začíná tady u mě, nejprve si zkouším různé chuťové kombinace,“ popisuje Pluháčková. Zajímavostí podle ní je, že ne všechny léčivé rostliny jsou samostatně chutné. Pokud se však zkombinují ve směsi, dokážou vytvořit harmonii. „To jsou potom ty nuance, kdy zkouším, co se ještě dá z hlediska účinku do směsi přidat, aby to ale zároveň zůstalo chuťově příznivé pro konzumenty,“ říká. I proto se přidávají do čajových směsí také byliny, které mají funkci chuťového korigens.
Se svými studenty vaří akademička ve výuce každý týden čaj z jiné léčivé rostliny. Cílem je, aby budoucí odborníci poznali, jak samostatně různé byliny chutnají. „Například chmel možná pro někoho zapáchá, ale v čajových směsích má velký význam pro uklidnění a spánek,“ vysvětluje.
Obor léčivých rostlin je podle Pluháčkové studium na celý život. I proto, že nevhodnou a dlouhodobou konzumací si mohou lidé bez potřebných znalostí uškodit. Sama se specializuje na léčivky, které se dají pěstovat a sbírat v podmínkách České republiky.
Inspirací je pro Pluháčkovou Velká Británie, kde se bylinářství dá studovat na vysokých školách. „Ráda bych se dožila toho, že něco podobného bude existovat také u nás. Studium léčivých rostlin má význam i ve střední Evropě. Léčivky mají své účinné látky, které ale ve větším množství mohou být nežádoucí, a proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Je řada samozvaných bylinářů, já se ale domnívám, že je dobré mít za sebou laboratoř a pracovat s informacemi komplexně,“ říká odbornice.
Zájemci o oblast bylinářství se tak zatím musí spokojit s existujícími možnostmi studia. Začít se ale dá třeba právě na Agronomické fakultě, kde má obor dlouholetou tradici. „Problematiku léčivých rostlin tady začala více rozvíjet paní docentka Vrzalová, která loni zemřela ve věku 96 let. To, že zasvětila život léčivkám, jí možná přineslo dlouhověkost,“ usmívá se vědkyně.
Zájem studentů proto Pluháčkovou vždy těší. „Oblast léčivých rostlin má za mě velký potenciál. Z hlediska výzkumu jsou léčivky brány jako komodity s malým významem, nemusí to tak ale být navždy. Myslím, že jejich význam bude narůstat s tím, jak budeme snižovat využití pesticidů a směřovat mnohem více k ekologickému systému hospodaření,“ říká.
Aktuálně se Pluháčková spolu s kolegy ze Zahradnické fakulty MENDELU věnuje genovým zdrojům. Odborníci sledují, jaký vliv má na zastoupení účinných látek to, že mají rostliny třeba jinak zbarvené (panašované) listy.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D., +420 777 576 166, helena.pluhackova@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU
Více aktualit
-
Rozsáhlý chov sladkovodních ryb mají přímo v areálu MENDELU odborníci z Agronomické fakulty. Využívají takzvané recirkulační akvakulturní systémy, které umožňují udržitelný chov při opakovaném použití vody v nádržích. Až do…30. 5. 2023
-
Dvě budovy v kampusu MENDELU slaví deset let, pivovar v jedné z nich ponese…
Mendelova univerzita slaví letos v květnu deset let od otevření Mendelova biotechnologického pavilonu a pavilonu X. V souvislosti s tím nabídne odpoledne 17. května studentům i zaměstnancům komentované prohlídky pavilonu M s Janem Chlupem, autorem…15. 5. 2023 -
Vědci prozkoumají, jak se v jídle při rozvozu množí bakterie
Obliba donáškových služeb mezi lidmi v posledních letech roste. Rozvoz nabízí stále více restaurací, které začaly s přepravou jídla například už v době pandemických omezení. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v…2. 5. 2023 -
Vědci vyvinuli náhradu antibiotik pro zvířata na bázi přírodních látek
Éterické oleje jsou v čínské medicíně léta známé pro své antimikrobiální účinky. Pozitivních vlastností látek se rozhodli využít i vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V rámci projektu odborníci ve spolupráci…27. 4. 2023 -
Odpad z produkce biopotravin zkusí vědci přeměnit na půdní substrát a část…
Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin odborníci vyvíjí novou funkční potravinu. Odpad z její produkce…11. 4. 2023 -
Studenti VUT spolupracují s MENDELU na projektu satelitu, který do vesmíru…
Posunout se o krok dál na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity v Brně společně se studentským týmem YSpace…2. 3. 2023 -
Vědecký tým z MENDELU bude zkoumat roli žen ve venkovském životě
Mendelova univerzita v Brně je součástí evropského projektu, který se v deseti zemích zaměří na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě. Tříletý projekt Horizont, který financuje Evropská komise, bude kombinovat různé metody výzkumu.…22. 2. 2023 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy roste, energetické krizi navzdory
Na jižní Moravě v loňském roce vzniklo podle dostupných informací šest nových minipivovarů a jeden výrobu ukončil. Počet nových provozů je nejvyšší od roku 2017, kdy vzniklo osm nových podniků. Hospodářská krize a nárůst cen vstupů se tak zatím na…20. 2. 2023 -
Na celouniverzitním dni otevřených dveří uchazeči poznají i nový program…
MENDELU poprvé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 3. února prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…31. 1. 2023 -
Mikrořasy by ve vesmíru mohly sloužit k výrobě biopaliva, čištění vody i jako…
Dopady kosmické radiace a UV záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Minulý rok odborníci vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků těchto mikroorganismů.…10. 1. 2023