S příchodem jara lidé přirozeně začínají zařazovat do svého jídelníčku různé bylinky. V oblibě je dlouhodobě sběr kopřiv, medvědího česneku nebo třeba hluchavky. „Zelenina, která se prodává v zimním období v obchodech je rychlená, nemá ten efekt pro povzbuzení organismu. Na jaře jsme vyhladovělí po čerstvosti, saháme proto po svěží zeleni,“ říká expertka MENDELU na léčivé rostliny Helena Pluháčková.
V jarním období se dříve sbíraly také různé pupeny, i k těm se dnes lidé vrací. „Dají se využít například pupeny rybízu. Není to o tom otrhat ze stromku všechno. Využít můžeme například pupeny z odstřižených větví, protože rybíz plodí na jednoletém dřevě,“ říká Pluháčková, která působí na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU.
Kromě rybízu se nabízí také pupeny břízy nebo lípy, jejichž listy mají svůj význam i po rozvinutí. Připravit se dá z pupenů například tinktura nebo se mohou nasušit. Podle Pluháčkové ale nemá smysl sbírat a uchovávat velké množství, pokud chceme využít jarní čerstvosti. „Velmi důležitý je na jaře udržitelný sběr, abychom nezlikvidovali veškerou následnou produkci,“ upozorňuje vědkyně.
Léčivky nicméně nejsou doménou pouze jarních měsíců. Do přírody pro ně lidé mohou vyrazit celoročně. V předletním období se dají sbírat bezové nebo lipové květy, v létě pak volně roste například divizna velkokvětá. Začátkem podzimu se nabízí léčivky plodové, tedy šípky, maliník nebo ostružiník. V pozdějším, chladném podzimu se mohou sbírat ještě kořeny, třeba třapatka nachová nebo pampeliškový kořen. „Využívá se k pročištění organismu a mimo detoxikační účinky je dobrý i na podporu tvorby mléka,“ vysvětluje Pluháčková.
Pro svou mateřskou instituci, Agronomickou fakultu, připravuje vědkyně každoročně vlastní, unikátní bylinnou směs. „Pokaždé je jiná a součástí jsou rostlinné druhy, které pro výzkumné účely pěstujeme i na naší Polní pokusné stanici v Žabčicích,“ říká Pluháčková.
Tvorba směsi se řídí podle jasných pravidel. Nejprve se přidává listová nebo naťová droga, poté se postupně přidávají květové a na závěr plodové drogy. „Směsi pro Agronomickou fakultu se vyrábí ručně. Všechno začíná tady u mě, nejprve si zkouším různé chuťové kombinace,“ popisuje Pluháčková. Zajímavostí podle ní je, že ne všechny léčivé rostliny jsou samostatně chutné. Pokud se však zkombinují ve směsi, dokážou vytvořit harmonii. „To jsou potom ty nuance, kdy zkouším, co se ještě dá z hlediska účinku do směsi přidat, aby to ale zároveň zůstalo chuťově příznivé pro konzumenty,“ říká. I proto se přidávají do čajových směsí také byliny, které mají funkci chuťového korigens.
Se svými studenty vaří akademička ve výuce každý týden čaj z jiné léčivé rostliny. Cílem je, aby budoucí odborníci poznali, jak samostatně různé byliny chutnají. „Například chmel možná pro někoho zapáchá, ale v čajových směsích má velký význam pro uklidnění a spánek,“ vysvětluje.
Obor léčivých rostlin je podle Pluháčkové studium na celý život. I proto, že nevhodnou a dlouhodobou konzumací si mohou lidé bez potřebných znalostí uškodit. Sama se specializuje na léčivky, které se dají pěstovat a sbírat v podmínkách České republiky.
Inspirací je pro Pluháčkovou Velká Británie, kde se bylinářství dá studovat na vysokých školách. „Ráda bych se dožila toho, že něco podobného bude existovat také u nás. Studium léčivých rostlin má význam i ve střední Evropě. Léčivky mají své účinné látky, které ale ve větším množství mohou být nežádoucí, a proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Je řada samozvaných bylinářů, já se ale domnívám, že je dobré mít za sebou laboratoř a pracovat s informacemi komplexně,“ říká odbornice.
Zájemci o oblast bylinářství se tak zatím musí spokojit s existujícími možnostmi studia. Začít se ale dá třeba právě na Agronomické fakultě, kde má obor dlouholetou tradici. „Problematiku léčivých rostlin tady začala více rozvíjet paní docentka Vrzalová, která loni zemřela ve věku 96 let. To, že zasvětila život léčivkám, jí možná přineslo dlouhověkost,“ usmívá se vědkyně.
Zájem studentů proto Pluháčkovou vždy těší. „Oblast léčivých rostlin má za mě velký potenciál. Z hlediska výzkumu jsou léčivky brány jako komodity s malým významem, nemusí to tak ale být navždy. Myslím, že jejich význam bude narůstat s tím, jak budeme snižovat využití pesticidů a směřovat mnohem více k ekologickému systému hospodaření,“ říká.
Aktuálně se Pluháčková spolu s kolegy ze Zahradnické fakulty MENDELU věnuje genovým zdrojům. Odborníci sledují, jaký vliv má na zastoupení účinných látek to, že mají rostliny třeba jinak zbarvené (panašované) listy.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D., +420 777 576 166, helena.pluhackova@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU
Více aktualit
-
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025
-
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025 -
Mladým zemědělcem 2025 se stal Michal Slavík
Finále celostátní soutěže Mladý zemědělec už podruhé hostila Mendelova univerzita. Slavnostní vyhlášení vítězů se konalo ve středu 11. 6. 2025. První místo znovu obhájil Michal Slavík, který vyhrál už loni. Do soutěže se zapojilo na 9000 žáků 7. a…13. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025 -
Pětici mladých potravinářů ocenila komise za diplomové práce. Utkají se v…
Celkem devět studentek a studentů se zúčastnilo místního kola soutěže Studenti pro kvalitu potravin. Tu pořádá Potravinářská komora ČR, na Agronomické fakultě se konala už po šesté. Studenti si mohli nanečisto vyzkoušet obhajobu diplomové práce…5. 6. 2025 -
Součástí mise českého astronauta budou i experimenty z Agronomické fakulty
Celkem tři výzkumné experimenty, které budou součástí mise českého kosmonauta Aleše Svobody, se uskuteční ve spolupráci s Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU. Jeden z výzkumů bude zaměřený na monitorování stresové zátěže…2. 6. 2025 -
Před rokem nás opustil profesor Vojtěch Adam
Přesně před rokem, 21. května 2024, nás po krátké těžké nemoci opustil prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. Na významného vědce a emeritního prorektora MENDELU dnes krátce zavzpomínalo při pietním setkání vedení fakulty i Ústavu chemie a biochemie, kde…21. 5. 2025 -
Školní zemědělský podnik Žabčice slaví sto let od svého založení
Školní zemědělský podnik v Žabčicích letos slaví sto let své existence. Významné výročí oslaví v rámci dvou polních dnů, které se budou konat v červnu a v září. Součástí oslav bude výstava věnovaná historii, současnosti i budoucnosti podniku,…19. 5. 2025