S příchodem jara lidé přirozeně začínají zařazovat do svého jídelníčku různé bylinky. V oblibě je dlouhodobě sběr kopřiv, medvědího česneku nebo třeba hluchavky. „Zelenina, která se prodává v zimním období v obchodech je rychlená, nemá ten efekt pro povzbuzení organismu. Na jaře jsme vyhladovělí po čerstvosti, saháme proto po svěží zeleni,“ říká expertka MENDELU na léčivé rostliny Helena Pluháčková.
V jarním období se dříve sbíraly také různé pupeny, i k těm se dnes lidé vrací. „Dají se využít například pupeny rybízu. Není to o tom otrhat ze stromku všechno. Využít můžeme například pupeny z odstřižených větví, protože rybíz plodí na jednoletém dřevě,“ říká Pluháčková, která působí na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU.
Kromě rybízu se nabízí také pupeny břízy nebo lípy, jejichž listy mají svůj význam i po rozvinutí. Připravit se dá z pupenů například tinktura nebo se mohou nasušit. Podle Pluháčkové ale nemá smysl sbírat a uchovávat velké množství, pokud chceme využít jarní čerstvosti. „Velmi důležitý je na jaře udržitelný sběr, abychom nezlikvidovali veškerou následnou produkci,“ upozorňuje vědkyně.
Léčivky nicméně nejsou doménou pouze jarních měsíců. Do přírody pro ně lidé mohou vyrazit celoročně. V předletním období se dají sbírat bezové nebo lipové květy, v létě pak volně roste například divizna velkokvětá. Začátkem podzimu se nabízí léčivky plodové, tedy šípky, maliník nebo ostružiník. V pozdějším, chladném podzimu se mohou sbírat ještě kořeny, třeba třapatka nachová nebo pampeliškový kořen. „Využívá se k pročištění organismu a mimo detoxikační účinky je dobrý i na podporu tvorby mléka,“ vysvětluje Pluháčková.
Pro svou mateřskou instituci, Agronomickou fakultu, připravuje vědkyně každoročně vlastní, unikátní bylinnou směs. „Pokaždé je jiná a součástí jsou rostlinné druhy, které pro výzkumné účely pěstujeme i na naší Polní pokusné stanici v Žabčicích,“ říká Pluháčková.
Tvorba směsi se řídí podle jasných pravidel. Nejprve se přidává listová nebo naťová droga, poté se postupně přidávají květové a na závěr plodové drogy. „Směsi pro Agronomickou fakultu se vyrábí ručně. Všechno začíná tady u mě, nejprve si zkouším různé chuťové kombinace,“ popisuje Pluháčková. Zajímavostí podle ní je, že ne všechny léčivé rostliny jsou samostatně chutné. Pokud se však zkombinují ve směsi, dokážou vytvořit harmonii. „To jsou potom ty nuance, kdy zkouším, co se ještě dá z hlediska účinku do směsi přidat, aby to ale zároveň zůstalo chuťově příznivé pro konzumenty,“ říká. I proto se přidávají do čajových směsí také byliny, které mají funkci chuťového korigens.
Se svými studenty vaří akademička ve výuce každý týden čaj z jiné léčivé rostliny. Cílem je, aby budoucí odborníci poznali, jak samostatně různé byliny chutnají. „Například chmel možná pro někoho zapáchá, ale v čajových směsích má velký význam pro uklidnění a spánek,“ vysvětluje.
Obor léčivých rostlin je podle Pluháčkové studium na celý život. I proto, že nevhodnou a dlouhodobou konzumací si mohou lidé bez potřebných znalostí uškodit. Sama se specializuje na léčivky, které se dají pěstovat a sbírat v podmínkách České republiky.
Inspirací je pro Pluháčkovou Velká Británie, kde se bylinářství dá studovat na vysokých školách. „Ráda bych se dožila toho, že něco podobného bude existovat také u nás. Studium léčivých rostlin má význam i ve střední Evropě. Léčivky mají své účinné látky, které ale ve větším množství mohou být nežádoucí, a proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Je řada samozvaných bylinářů, já se ale domnívám, že je dobré mít za sebou laboratoř a pracovat s informacemi komplexně,“ říká odbornice.
Zájemci o oblast bylinářství se tak zatím musí spokojit s existujícími možnostmi studia. Začít se ale dá třeba právě na Agronomické fakultě, kde má obor dlouholetou tradici. „Problematiku léčivých rostlin tady začala více rozvíjet paní docentka Vrzalová, která loni zemřela ve věku 96 let. To, že zasvětila život léčivkám, jí možná přineslo dlouhověkost,“ usmívá se vědkyně.
Zájem studentů proto Pluháčkovou vždy těší. „Oblast léčivých rostlin má za mě velký potenciál. Z hlediska výzkumu jsou léčivky brány jako komodity s malým významem, nemusí to tak ale být navždy. Myslím, že jejich význam bude narůstat s tím, jak budeme snižovat využití pesticidů a směřovat mnohem více k ekologickému systému hospodaření,“ říká.
Aktuálně se Pluháčková spolu s kolegy ze Zahradnické fakulty MENDELU věnuje genovým zdrojům. Odborníci sledují, jaký vliv má na zastoupení účinných látek to, že mají rostliny třeba jinak zbarvené (panašované) listy.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D., +420 777 576 166, helena.pluhackova@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU
Více aktualit
-
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024
-
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspěli dva studující z Agronomické fakulty
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže, kde se snažilo přesvědčit…25. 3. 2024 -
Vědci se zaměřili na řešení výzev v krajině Hranického krasu, výsledky přiblíží…
Hranická propast je jedna z mála neprozkoumaných lokalit v Evropě, kde vyvěrají léčivé prameny a ve 30. letech minulého století zde vznikl ojedinělý komplex funkcionalistických lázní. Na multioborový výzkum Hranického krasu se zaměřil vědecký tým z…13. 3. 2024 -
K energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod může přispět gastroodpad
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně…5. 3. 2024 -
Aulu MENDELU tento týden zaplní odborníci z oblasti potravinářství
Odborníci z oblasti potravinářství se tento týden sejdou v aule Mendelovy univerzity v Brně. Ve středu 6. března se uskuteční jubilejní 50. ročník Konference o jakosti potravin a potravinových surovin – Ingrovy dny 2024. Program…4. 3. 2024 -
Vědci hledají metodu pro odhalování zakázaných steroidů v mase
Na zakázané stimulátory růstu obsažené v mase se zaměří vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU. Cílem projektu je najít účinný způsob, jak odhalit záměrně maskované zneužívání stimulátorů při výkrmu hospodářských zvířat. V první fázi se zaměří na…27. 2. 2024 -
Na využití umělé inteligence ve výuce se zaměřil mezinárodní seminář
Jak motivovat studenty k aktivní účasti ve výuce, jak personalizovat hodiny podle individuálních potřeb studujících nebo jak na univerzitě využít umělou inteligenci? Nejen na tyto otázky se zaměřil didaktický seminář pro akademické pracovníky…27. 2. 2024 -
Umělá inteligence pomůže s detekcí plevele na polích
Cílená aplikace pesticidů je jednou z oblastí, na kterou se zaměřuje takzvané precizní zemědělství. S pomocí speciálních dronů mohou zemědělci plošně monitorovat pole a na základě získaných dat pak dokážou určit, která místa jsou zasažena…6. 2. 2024 -
MENDELU v pátek otevírá kampus uchazečům
MENDELU podruhé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 26. ledna prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…24. 1. 2024 -
Fermentace ostropestřce pomůže koním vstřebat účinné látky
Vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU vyvíjí granulovanou funkční směs pro koně s ostropestřcem mariánským, která bude mít minimální obsah škrobu, ale zároveň dostatek esenciálních živin. Tato funkční směs bude inovativní z hlediska výživy koní…23. 1. 2024