Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar je mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají. Zvyšuje se také množství záchranných odlovů v letních měsících, upozorňuje Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty MENDELU.
Klimatická změna i další jevy dělají rybářům vrásky na čele. „Roční úhrn dešťových srážek je přibližně stále stejný, ale často nerovnoměrně rozdělený, s dlouhými obdobími sucha a nárazovými, často i přívalovými srážkami. Svůj díl sebou nese i způsob zemědělského hospodaření na polích, utužení půdy, velké půdní celky, orba až po okraj vodní plochy rybníka. To vše zvyšuje erozi ornice, která končí v sedimentech rybníků a snižuje jejich vodní kapacitu,“ uvedl Kopp.
Zatímco množství srážek zůstalo stejné, výpar vody se podstatně zvýšil. Málokdo si dovede představit, že z 1 ha vodní plochy se za slunných letních dnů odpaří klidně 3 litry vody za jedinou sekundu. Celkový objem vody se tak rychle snižuje, více prohřívá, urychlují se rozkladné pochody v sedimentech rybníků, klesá obsah rozpuštěného kyslíku a celý ekosystém rybníka se stává značně nestabilním. „Rybnikáři musí předvídat, jak se bude vyvíjet vegetační sezona daného roku z hlediska množství a kvality vody a kolik si mohou dovolit nasadit do jednotlivých rybníků ryb,“ říká Kopp.
Především na jižní Moravě, která dlouhodobě patří k nejsušším oblastem České republiky, jsou v poslední době již poměrně běžné tzv. záchranné výlovy rybníků v letních měsících. Rybáři vyhodnotí kritické parametry a ryby raději preventivně odloví, aby jim neuhynuly. Některé ještě před několika lety běžně obhospodařované vodní plochy už dokonce úplně vyschly. Příkladem je Mušlovský dolní rybník u Mikulova, který vyschnul před čtyřmi lety.
Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod (ČOV) u menších územních celků pod 2000 obyvatel. Tyto malé čistírny legislativa nijak nelimituje z hlediska odstraňování nebo i monitoringu fosforu na odtoku. Nově vybudovaná ČOV sice zlepší kvalitu vod z hlediska podílu organického znečištění, ale naopak přidá množství fosforu na odtoku. „Stav před vybudováním čistírny byl tak paradoxně pro kvalitu vody v rybníku často lepší,“ uvedl Kopp.
Zároveň vědec upozorňuje na skutečnost, že nejsou zcela ojedinělé situace, kdy přítok do rybníka tvoří pouze takto „vyčištěná“ odpadní voda, která je v podstatě zejména živným roztokem pro sinice. „Pak přijdou přívalové srážky a díky jednotné kanalizaci, která je společná pro dešťovou i odpadní vodu většiny vesnic a měst, dojde brzy k překročení kapacity místní ČOV a nečištěná odpadní voda jen naředěná vodou dešťovou končí zase v prostoru rybníka,“ uvedl Kopp. I větší čistírny mají limity pro vypouštění fosforu velice benevolentní, které naprosto nekorespondují s běžně dostupnými technologiemi k odstraňování fosforu a množství vypouštěného fosforu je tak velmi vysoké.
Laická veřejnost většinou zhoršenou kvalitu vody rybníků dává do souvislosti s intenzitou rybářského hospodaření. Pokud rybáři rybníky nepřihnojují, ale pouze ryby přikrmují obilninami, je ve většině případů jejich vnos fosforu do rybníka nižší, než jeho množství, které z rybníka „vytěží“ v podobě vylovených ryb. I v případě částečného přihnojení rybníka, bývají hlavním zdrojem fosforu odlehčené odpadní vody a voda z ČOV. „Pokud nezačneme intenzivně řešit problematiku odlehčených odpadních vod a kvalitu „vyčištěných“ odpadních vod, není zlepšení současného stavu možné a jakost vody v rybnících se v podmínkách rostoucích teplot bude dále zhoršovat. Představy o průzračných vodních plochách vhodných ke koupání jsou tak v současných podmínkách iluzorní, a to i při úplném vyloučení rybářského hospodaření,“ dodal Kopp.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Radovan Kopp, Ph.D., tel.: 777 098 790, radovan.kopp@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF)
Více aktualit
-
Posunout se o krok dál na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity v Brně společně se studentským týmem YSpace…2. 3. 2023
-
Vědecký tým z MENDELU bude zkoumat roli žen ve venkovském životě
Mendelova univerzita v Brně je součástí evropského projektu, který se v deseti zemích zaměří na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě. Tříletý projekt Horizont, který financuje Evropská komise, bude kombinovat různé metody výzkumu.…22. 2. 2023 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy roste, energetické krizi navzdory
Na jižní Moravě v loňském roce vzniklo podle dostupných informací šest nových minipivovarů a jeden výrobu ukončil. Počet nových provozů je nejvyšší od roku 2017, kdy vzniklo osm nových podniků. Hospodářská krize a nárůst cen vstupů se tak zatím na…20. 2. 2023 -
Na celouniverzitním dni otevřených dveří uchazeči poznají i nový program…
MENDELU poprvé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 3. února prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…31. 1. 2023 -
Mikrořasy by ve vesmíru mohly sloužit k výrobě biopaliva, čištění vody i jako…
Dopady kosmické radiace a UV záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Minulý rok odborníci vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků těchto mikroorganismů.…10. 1. 2023 -
Ohlédnutí za rokem 2022 na Agronomické fakultě
Spolu s tím, jak se rok 2022 nachýlil ke svému konci, přinášíme souhrn toho nejzásadnějšího a nejzajímavějšího, co se v uplynulém roce na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně událo. Fakulta dvakrát volila nového děkanaV …28. 12. 2022 -
S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny
Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z …20. 12. 2022 -
Vědci konstruují chytré popelnice na míru. Umí varovat před požárem i ohlásit,…
Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly…13. 12. 2022 -
Vědci pomůžou přivést turisty na méně navštěvovaná místa
Vědci pomohou obcím i krajům při strategickém plánování kulturního cestovního ruchu. Inspirací budou i osvědčené postupy z míst v jiných zemích, kde řeší podobné výzvy. Cílem mezinárodního projektu, který v prosinci po třech letech končí, bylo…25. 11. 2022 -
Mezinárodní konference MendelNet se po dvou letech znovu konala prezenčně
Po dvouleté odmlce spojené s covidovými opatřeními se dnes na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně znovu uskutečnila v prezenčním režimu mezinárodní konference Ph.D. studentů – MendelNet. Na letošní 29. ročník se zaregistrovalo…9. 11. 2022