Na jižní Moravě pozorovali odborníci první poškození listnatých dřevin v lesních výsadbách už před devíti lety. Cíleně začali problém zkoumat v roce 2018 v návaznosti na výzkum hospodaření v lesích dlouhodobě zasažených suchem. „Sledovali jsme poškození lesních výsadeb na Drahanské vrchovině poblíž Brna, a také v oblasti Nízkého Jeseníku. Zajímala nás populační dynamika hlodavců, míra ohryzu kůry stromků a zároveň kvalita potravní nabídky, kterou měli hraboši v lokalitě k dispozici,“ říká vedoucí výzkumu za MENDELU Josef Suchomel z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty.
Vědci ohryzy ve zvolených lokalitách sledovali tři roky. „Poškození bylo nejmasivnější v roce 2019, kdy jsme se setkali s přemnožením hrabošů. Objevovalo se ale také v době, kdy byla jejich početnost nízká a potravy tedy bylo dostatek. To nám ukázalo, že hlodavcům něco v potravě chybí a hledají to v kůře stromů,“ vysvětluje Suchomel. Hraboši patří mezi býložravce, živí se nejčastěji zelenou rostlinnou hmotou, lístky a stonky různých trav a bylin. Některé druhy konzumují i semena lesních dřevin. Kolem poškozených stromů bylo ale většinou zeleně dostatek a výzkumníci zaznamenali i úrodu semen. „Člověk by řekl, proč to dělají, když mají k dispozici tolik přirozené potravy? Z toho důvodu jsme udělali chemické analýzy biomasy bylinného patra a zjistili jsme, že jsou průkazné rozdíly v jejím složení napříč jednotlivými roky,“ dodává vědec.
Výsledky výzkumu ukázaly, že v období, kdy bylo letních ohryzů nejvíce, měla vegetace nízký obsah dusíku a zároveň vysoký obsah vlákniny. „Korelovalo to mezi sebou. Čím větší bylo množství vlákniny a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla míra poškození,“ říká Suchomel. Dusík je základem aminokyselin, které jsou stavebními složkami bílkovin, pro organismus je tedy tento prvek klíčový. Naopak vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná. Problém s ní mají především norníci rudí, lépe vlákninu zpracovávají hraboši polní a mokřadní.
Za poklesem kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců zejména počasí. „Porovnávali jsme složení rostlinné hmoty s informacemi o množství srážek v letech 2018, 2019 a 2020. A korelovalo nám to, čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě,“ popisuje Suchomel. Jako hlavní důvod poničení stromů ve vegetační sezóně proto odborníci určili hodně suché zimy v kombinaci s přemnožením hrabošů.
Ze dvou sledovaných oblastí dopadla při srovnání hůře Drahanská vrchovina na jižní Moravě. Na některých experimentálních plochách kolem Hostěnic poničili hraboši v lesních výsadbách až 45 % stromků. Průměrné poškození bylo okolo 13 % na jižní Moravě a necelých 10 % v Nízkém Jeseníku.
„Doposud byli lesníci zvyklí, že pokud docházelo k poškozování lesních výsadeb ohryzem kůry, bylo to vesměs jen přes zimu. Pokud by se ale do budoucna opakoval fenomén suchých zim, navíc souběžně s přemnožením hrabošů následující rok, pak může být tato situace častější, a lesníci si budou muset zvyknout na to, že jim hraboši mohou působit škody ne jednou, ale dvakrát do roka,“ říká Suchomel a v návaznosti na to doplňuje, že jako vědci danou potenciální hrozbu sice popsali, zůstává ale otázkou, jak ji eliminovat a zda to vůbec bude možné. Hraboši totiž dokážou lokálně poničit až tisíce stromků. „Jednou z možností je odstraňování vegetace v okolí stromků. Pro hlodavce se tak omezují úkrytové možnosti a jsou lépe dostupní pro predátory,“ dodává Suchomel.
Na projektu vědci z Agronomické fakulty spolupracovali s kolegy z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU a s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Výzkum byl publikován ve významném vědeckém časopise European Journal of Forest Research.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1007/s10342-021-01410-y.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., tel.: +420 778 881 449, e-mail: josef.suchomel@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF); doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., e-mail: marta.heroldova@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa (LDF)
Více aktualit
-
Posunout se o krok dál na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity v Brně společně se studentským týmem YSpace…2. 3. 2023
-
Vědecký tým z MENDELU bude zkoumat roli žen ve venkovském životě
Mendelova univerzita v Brně je součástí evropského projektu, který se v deseti zemích zaměří na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě. Tříletý projekt Horizont, který financuje Evropská komise, bude kombinovat různé metody výzkumu.…22. 2. 2023 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy roste, energetické krizi navzdory
Na jižní Moravě v loňském roce vzniklo podle dostupných informací šest nových minipivovarů a jeden výrobu ukončil. Počet nových provozů je nejvyšší od roku 2017, kdy vzniklo osm nových podniků. Hospodářská krize a nárůst cen vstupů se tak zatím na…20. 2. 2023 -
Na celouniverzitním dni otevřených dveří uchazeči poznají i nový program…
MENDELU poprvé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 3. února prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…31. 1. 2023 -
Mikrořasy by ve vesmíru mohly sloužit k výrobě biopaliva, čištění vody i jako…
Dopady kosmické radiace a UV záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Minulý rok odborníci vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků těchto mikroorganismů.…10. 1. 2023 -
Ohlédnutí za rokem 2022 na Agronomické fakultě
Spolu s tím, jak se rok 2022 nachýlil ke svému konci, přinášíme souhrn toho nejzásadnějšího a nejzajímavějšího, co se v uplynulém roce na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně událo. Fakulta dvakrát volila nového děkanaV …28. 12. 2022 -
S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny
Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z …20. 12. 2022 -
Vědci konstruují chytré popelnice na míru. Umí varovat před požárem i ohlásit,…
Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly…13. 12. 2022 -
Vědci pomůžou přivést turisty na méně navštěvovaná místa
Vědci pomohou obcím i krajům při strategickém plánování kulturního cestovního ruchu. Inspirací budou i osvědčené postupy z míst v jiných zemích, kde řeší podobné výzvy. Cílem mezinárodního projektu, který v prosinci po třech letech končí, bylo…25. 11. 2022 -
Mezinárodní konference MendelNet se po dvou letech znovu konala prezenčně
Po dvouleté odmlce spojené s covidovými opatřeními se dnes na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně znovu uskutečnila v prezenčním režimu mezinárodní konference Ph.D. studentů – MendelNet. Na letošní 29. ročník se zaregistrovalo…9. 11. 2022