Chov křepelek

Provoz v chovech křepelek se během karantény nezměnil, pouze se snížilo množství pracovníků zajišťujících provoz chovu. V průběhu rutinní péče o chov křepelek byly zavedeny služby, které obstarávají především studenti doktorského studia Speciální zootechnika Ing. Vojtěch Pešan a Ing. Martina Pešanová Tesařová (oba také vědecko-výzkumní pracovnici Ústavu výživy zvířat a pícninářství). Tato práce zahrnuje krmení křepelek (3x týdně), zápis a sběr vajec (denně), udržování pořádku a kontrolu technologií. Čištění trusných pásů a jejich dezinfekce probíhá jednou týdně.

„Již před začátkem karanténního období jsme zahájili obnovu hejna masného typu křepelek, a proto jsme museli zachovat původní plán, který zahrnoval průběžné vážení zvířat, prodej rodičovského hejna a zařazení mladé generace do chovu„, uvádí Martina Pešanová Tesařová.

Kontakty na vedoucí pracovníky ústavu: http://uvzp.af.mendelu.cz/

Výzkumné projekty v chovu slepic

Ve výzkumu aktuálně probíhají celkem tři pokusy. První dva jsou realizované formou individuálních projektů podpořených Interní grantovou agenturou. První pokus se zabývá retencí vápníku u nosnic a druhý strukturou krmných směsí.Třetí pokus je realizován za podpory Technologické agentury České republiky (TAČR) programu Zéta TJ02000018 a zabývá se Využitím moučných červů ve výživě zvířat.

Jak vypadá harmonogram dne v péči o slepice? „Každý den přijdeme na pavilon M a naše kroky směřují do šatny, kde si oblékáme pracovní oděv, aby byla dodržena hygiena a ke zvířatům se nedostal nějaký infekt z venkovního prostředí. Každý den vážíme zbytky krmiva, které zvířata nesnědla a dovážíme jim do předem stanovené hmotnosti. Následně se sbírají vejce, sledujeme celkovou snášku za skupinu, nebo individuální dle charakteru daného pokusu. Všechna vejce se váží. Jeden den v týdnu u nich provádíme rozbor, kdy se měří pevnost vejce, délka, šířka vejce, výška bílku, barevné spektrum žloutku a hmotnost žloutku. Následně se druhý den měří u vymytých skořápek hmotnost skořápky a její tloušťka. Dvakrát týdně se odebírá od individuálně ustájených slepic trus, který se pak lyofilizuje a následně upravuje pro laboratorní analýzy. Dále se dvakrát týdně čistí filtry. Jednou týdně se odebírají nedožerky zvířat pro následnou separaci na sítech.  Každý den se myjí podlahy. Dle potřeby se míchají nové krmné směsi a vyrábí granule. Aktuálně vyrábíme 7 různých krmných směsí a z toho dvě ještě granulujeme…“  vysvětlují Ing. Andrea Roztočilová a Ing. Jakub Novotný, studenti doktorského studia Obecná zootechnika a výzkumníci projektu I. na Ústavu výživy zvířat a pícninářství.

Kontakty na vedoucí pracovníky ústavu: http://uvzp.af.mendelu.cz/

Výzkumné projekty ve sklenících pavilonu M

Vývoj a dormance semen cizrny

„Do skleníku k cizrnám docházím 4krát týdně abych označila nově otevřené květy nebo odebrala lusky určitého stáří, je také třeba je pravidelně zalévat a hnojit.“, říká Ing. Veronika Sedláková, studentka doktorského studia Anatomie a fyziologie rostlin z Ústavu biologie rostlin. Pracuje zde na své dizertační práci Vývoj a dormance semen cizrny v rámci projektu IGA.

Cizrna – plodina budoucnosti? Jako plodina patří cizrna mezi hospodářsky velmi významné luštěniny, vyžaduje teplejší klima a je velmi odolná vůči suchu. Vzhledem ke změně klimatu a postupnému oteplování i na území České republiky, by cizrna mohla být jednou hojně pěstovanou plodinou i u nás…

Dormance je klíčový domestikační znak u luskovin, je řízena nepropustností osemení pro vodu, což souvisí s klíčením semen – správné načasování klíčení je klíčový okamžik života rostlin. Ve volné přírodě semena klíčí až po splnění určitých podmínek, oproti tomu semena plodin mají tendenci klíčit ihned, jakmile přijdou do styku s vodou. Veronika se zabývá pěstováním kulturního a planého rodiče cizrny a jejich křížením vzniklé populace za řízených světelných a teplotních podmínek. Cílem je získání rostlinného materiálu pro další fyziologické, anatomické a molekulárně-biologické analýzy. Prováděné analýzy přispějí k poznání regulace vývoje semen a především osemení, jako pletiva zajišťujícího ochranu semene a zajišťující správné načasování a uniformitu klíčení semen. Následně  se provádí hodnocení klíčivosti a dormance sklizených semen.

Množení kopřiv pomocí mikropropagace in vitro

V rámci sploupráce s inkubačním institutem PSII, se v dalším skleníku Ústavu biologie rostlin zabývá Ing. Kamila Lónová, vědecko-výzkumná pracovnice a absolventka studijního oboru Biotechnologie rostlin, výzkumem kopřiv pomocí mikropropagace in vintro (technika in vitro – fotografie rostlin ve skleničkách).

Proč kopřivy? Produkční porosty kopřivy, které jsou v současné době využívány, vznikly z divoce zaplevelených pozemků. Nicméně jelikož má kopřiva velmi široké využití – zelenina, čajové směsi, zpracování vlákna atd., a je jasné, že pro každý směr toho využití jsou žádoucí trošku odlišné vlastnosti, je naší snahou získat do jisté míry uniformní materiál, který bude mít co možná nejoptimálnější vlastnosti pro daný směr využití, např. u zpracování na vlákno jsou žádoucí spíše méně rozvětvené rostliny vysokého vzrůstu, naopak pro využití jako zeleniny menší rostliny s množstvím listů. Proto je naší snahou vegetativně namnožit jedince vybrané dle fenotypu (vnějších znaků) zkušeným pěstitelem přímo z porostu, k čemuž nám slouží techniky in vitro

„Jelikož rostliny jsou živé organismy, je potřeba se o ně starat kontinuálně a to i o takový „plevel“ jako jsou kopřivy. Podmínky skleníku sice zajišťují do jisté míry automatizaci řízených podmínek – teplota, ventilace a stínění/přisvětlování, ale zálivku je potřeba provádět osobně cca třikrát týdně. Navíc i automatické systémy mohou někdy vypadnout a je potřeba je čas od času zkontrolovat. Stejně tak je potřeba znovu zakládat a dále pasážovat (udržovat) in vitro kultury, které sice po založení nejsou na péči náročné tak, jako standardně kultivované rostliny, stačí zhruba jednou za tři týdny dát na nové médium, to je však potřeba mít dopředu nachystané. Takže i přes změněný režim fungování univerzity, se v péči o rostliny moc nezměnilo“, říká Kamila Lónová.

Kontakty na vedoucí pracovníky ústavu:  http://ubfr.af.mendelu.cz/cz

Péče o ryby

Také na Oddělení rybářství a hydrobiologie je nutná každodenní péče. „V tuto dobu se střídám s kolegou ve dvanáctihodinových směnách, včetně víkendů. Analýzu vody provádíme každé ráno, večer pak krmíme ryby“ uvádí Ing. Eva Poštulková, Ph.D., výzkumná pracovnice Ústavu zoologie, rybářství, hydrologie a včelařství.

Včelíny u pavilonu M

A pracovité včelky Ústavu zoologie, rybářství, hydrologie a včelařství jsou v tuto dobu naprosto samostatné 🙂

 ….to be continued 🙂