Vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU vyvíjí granulovanou funkční směs pro koně s ostropestřcem mariánským, která bude mít minimální obsah škrobu, ale zároveň dostatek esenciálních živin. Tato funkční směs bude inovativní z hlediska výživy koní, u kterých je vyšší příjem škrobu z různých příčin nežádoucí. Fermentace ostropestřce napomůže lepší stravitelnosti účinných látek, zároveň probiotickými a antioxidačními účinky zlepší imunitu zvířat.
Skupina nejvýznamnějších účinných látek obsažených v ostropestřci je komplexně nazývána silymarin, který má ale nízkou stravitelnost. Nízká je i jeho biodostupnost, tedy množství účinných látek, které se dostanou do těla. Tomu chtějí vědci napomoci fermentací ostropestřce. „Naším cílem je najít vhodný způsob úpravy ostropestřce a také najít správné krmné suroviny pro fermentační probiotické procesy a příjem esenciálních živin pro koně, kteří z různých důvodů nemohou přijímat energeticky bohatá krmiva a jsou ohroženi nedostatkem esenciálních živin,“ přiblížila Hana Dočkalová z Ústavu výživy zvířat a pícninářství.
Ostropestřec mariánský má pozitivní vliv na regeneraci a ochranu jaterních buněk, má antioxidační a protizánětlivé účinky. Z předešlého výzkumu také vyplývá, že ovlivňuje energetický metabolismus koní a snižuje stres z fyzické zátěže. „Účinek funkční krmné směsi bude posuzován z hlediska stravitelnosti silymarinu, změn v mikrobiomu u králíků, které zkoumáme jako modelový organismus, a v další fázi přímo u koní, kde budou posuzovány změny v biomarkerech zánětu, celkový zdravotní stav a odolnost vůči oxidativnímu stresu,“ popsala Dočkalová. Podle vědkyně byl vliv na energetický metabolismus zjištěn také u myší a v poslední době se výzkum zaměřuje i na využití silymarinu v léčbě neurodegenerativních onemocnění u lidí. Lze tedy vyvodit, že sledované účinky na metabolismus a stres působí u savců všeobecně.
Koním se ostropestřec podává hlavně ve formě výlisků ze semen, jelikož nejvyšší koncentrace silymarinu je obsažena právě v semeni. „Člověk může přijímat také drcené nebo mleté výlisky ostropestřce mariánského, které se přidávají například do jogurtu. Existuje také celá řada farmaceutických produktů s extrahovaným silymarinem. Jejich výhoda spočívá zejména v tom, že se jedná o standardizované extrakty, kdy je znám obsah účinné látky v doplňku stravy,“ přiblížila vědkyně.
Projekt navazuje na již dříve řešenou problematiku přidávání ostropestřce mariánského do krmné směsi pro závodní koně. Cílem bylo podpořit u koní schopnost regenerace těla. Ostropestřec mariánský se využívá ve farmakologii a jako doplněk stravy u zvířat zejména ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků nebo ve veterinární medicíně. Výtažky ze semen ostropestřce mariánského se využívají při léčbě toxicko-metabolického poškození jater a chronických onemocnění tohoto orgánu. Ostropestřec mariánský je hned po kmínu druhou nejčastěji pěstovanou rostlinou v ČR.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Hana Dočkalová, Ph.D., +420 773 996 710, hana.dockalova@mendelu.cz, Ústav výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025