Nechybělo moc a doktorand Zdeněk Kratochvíl na výzkumném projektu, se kterým uspěl i na studentské konferenci MendelNet, vůbec nepracoval. Absolvent VUT v oboru Chemie pro medicínské aplikace zamířil hned po konci studia do soukromého sektoru, který ho ale dle jeho vlastních slov příliš nenadchnul. A tak se oklikou dostal až ke studiu doktorského programu Chemie na Agronomické fakultě.
„Věnuji se vlastnostem lipozomálních nanočástic a jejich chování při interakci s cílovými buňkami. Aktuálně se v laboratoři zabýváme jejich přípravou a testováním,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanolipozomy se skládají z několika lipidů a mají v sobě zabudovanou terapeutickou siRNA. Sloužit by měly k léčbě žloutenky typu B. „Ve chvíli, kdy se nanočástice dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je totiž v konečném důsledku zodpovědný za proniknutí viru do buněk,“ vysvětluje student.
Hlavní výhodou využití nanočástic je jejich přesné cílení v těle. „Předpokládáme, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanočástice jsou navíc obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. „Tělo tu nanočástici přijme a nevyvine proti ní přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,“ popisuje doktorand.
První výsledky experimentů ukazují, že léčivo na bázi RNA uzavřené v lipozomálních nanočásticích dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu plánují vědci pracovat do konce letošního roku. Následně se chtějí zaměřit také na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku v případě léčby klíšťové encefalitidy, na jejich využití při léčbě nádorových onemocnění nebo na výzkum mRNA vakcín.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Zdeněk Kratochvíl, student 3. ročníku doktorského studia Chemie, e-mail: zdenek.kratochvil@mendelu.cz
Foto: archiv Zdeněk Kratochvíl
Více aktualit
-
Posunout se o krok dál na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity v Brně společně se studentským týmem YSpace…2. 3. 2023
-
Vědecký tým z MENDELU bude zkoumat roli žen ve venkovském životě
Mendelova univerzita v Brně je součástí evropského projektu, který se v deseti zemích zaměří na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě. Tříletý projekt Horizont, který financuje Evropská komise, bude kombinovat různé metody výzkumu.…22. 2. 2023 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy roste, energetické krizi navzdory
Na jižní Moravě v loňském roce vzniklo podle dostupných informací šest nových minipivovarů a jeden výrobu ukončil. Počet nových provozů je nejvyšší od roku 2017, kdy vzniklo osm nových podniků. Hospodářská krize a nárůst cen vstupů se tak zatím na…20. 2. 2023 -
Na celouniverzitním dni otevřených dveří uchazeči poznají i nový program…
MENDELU poprvé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 3. února prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…31. 1. 2023 -
Mikrořasy by ve vesmíru mohly sloužit k výrobě biopaliva, čištění vody i jako…
Dopady kosmické radiace a UV záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Minulý rok odborníci vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků těchto mikroorganismů.…10. 1. 2023 -
Ohlédnutí za rokem 2022 na Agronomické fakultě
Spolu s tím, jak se rok 2022 nachýlil ke svému konci, přinášíme souhrn toho nejzásadnějšího a nejzajímavějšího, co se v uplynulém roce na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně událo. Fakulta dvakrát volila nového děkanaV …28. 12. 2022 -
S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny
Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z …20. 12. 2022 -
Vědci konstruují chytré popelnice na míru. Umí varovat před požárem i ohlásit,…
Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly…13. 12. 2022 -
Vědci pomůžou přivést turisty na méně navštěvovaná místa
Vědci pomohou obcím i krajům při strategickém plánování kulturního cestovního ruchu. Inspirací budou i osvědčené postupy z míst v jiných zemích, kde řeší podobné výzvy. Cílem mezinárodního projektu, který v prosinci po třech letech končí, bylo…25. 11. 2022 -
Mezinárodní konference MendelNet se po dvou letech znovu konala prezenčně
Po dvouleté odmlce spojené s covidovými opatřeními se dnes na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně znovu uskutečnila v prezenčním režimu mezinárodní konference Ph.D. studentů – MendelNet. Na letošní 29. ročník se zaregistrovalo…9. 11. 2022