Současné zemědělství se potýká s kombinací negativních vlivů, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu i kvantitu pěstovaných plodin. V důsledku klimatické změny jsou rostliny vystavované stresu už od počátečních fází růstu a jsou tak náchylnější k poškození různými patogeny nebo škůdci. Na včasnou detekci škodlivých organismů se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími partnery. Experti vyvinuli metody, které pomohou v rané fázi odhalit vybrané choroby, které pěstitelům způsobují největší ztráty.
Do projektu se zapojily vědecké týmy z Česka a Slovenska pod vedením projektového partnera, zemědělského podniku MORAVOSEED CZ a.s. Na Agronomické fakultě MENDELU se odborníci soustředili na detekci například háďátek, fytoplazmy stolburu rajčat nebo bílé hniloby česnekovitých. „Pěstitel nebo i zahrádkář za námi může přijít se vzorkem, když si není jistý, a my mu jsme schopní potvrdit, jestli je to daná choroba nebo něco jiného. Například u fytoplazmy jsou projevy v určitých fázích velmi podobné různým fyziologickým poruchám spojeným třeba s nevhodnou výživou. U nás v laboratoři pěstitel získá potvrzení, že opravdu jde nebo naopak nejde o danou chorobu,“ vysvětluje Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin.
K detekci vybraných patogenů využívají odborníci na Agronomické fakultě analýzu druhově specifické DNA pomocí metod molekulární genetiky. „Zjišťování probíhá na podobné bázi, jako se dnes provádí testování koronaviru v lékařství, a to především s využitím PCR metody v reálném čase,“ popisuje koordinátor projektu za MENDELU Aleš Knoll z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.
Na které choroby se vědci zaměří, dopředu vybírali pěstitelé prostřednictvím dotazníku. Cílem projektu tak bylo co nejvíce reagovat na aktuální potřeby českého a slovenského zelinářství. „Například u fytoplazmy stolburu rajčat dochází k deformaci rostlin. Je to onemocnění přenášené bodavě savým hmyzem a působí velké problémy z hlediska výnosu. Stejně tak u bílé hniloby česnekovitých může dojít ke snížení výnosů, když se objeví například při skladování česneku nebo cibule. To potom může vést ke kontaminaci větší části produkce,“ doplňuje Vyhnánek.
„Díky včasné a správné identifikaci škodlivých organismů jsou pěstitelé schopní minimalizovat nejenom produkční, ale i finanční ztráty. Dalším kladem je umožnění cíleného použití chemických přípravků na ochranu rostlin, a tedy možnost snížení jejich dopadu na životní prostředí,“ upozorňuje Knoll v reakci na snahy Evropské unie omezit používání chemických látek v zemědělské a potravinářské výrobě.
Vedle odborníků z MENDELU se do projektu přeshraniční spolupráce zapojili také vědci z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře. Ti se věnovali především virovým patogenům a hledali u zeleniny také geny odolnosti vůči vybraným fytopatogenům. Propojení mezi akademickou sférou a samotnými pěstiteli pak v rámci projektu zajistil podnik MORAVOSEED CZ a. s.
Projekt potrvá do ledna příštího roku. Díky nákupu nového vybavení ale vědci budou moci pokračovat ve stejné činnosti i do budoucna. „Naším cílem bylo, aby pro farmáře vznikl důvěryhodný partner s potřebným vybavením a možnostmi pro rychlou detekci a následně i poradenskou činnost,“ dodává Knoll. Projekt INTERREG podpořila Evropská unie více než 340 tisíci EUR.
Kontakt pro bližší informace: prof. RNDr. Aleš Knoll, Ph.D., ales.knoll@mendelu.cz, +420 545 133 184, Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat AF MENDELU; doc. Ing. Tomáš Vyhnánek, Ph.D., tomas.vyhnanek@mendelu.cz, +420 545 133 185, Ústav biologie rostlin AF MENDELU
Více aktualit
-
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025