„Problém je v tom, že v současnosti známé metody nejsou schopné rozpoznat použití malého množství anabolik. Naše metoda by ale mohla pomoci při detekci například takzvaných koktejlů, to znamená mixu různých anabolik aplikovaných v nízkých dávkách,“ vysvětluje výzkumnice Kristýna Skoupá z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat AF MENDELU.

Na tom, zda a případně jak jsou anabolika škodlivá pro zdraví člověka, se ale odborníci napříč státy neshodnou. Například v USA se steroidy ve výkrmu běžně používají, stejně tak v Asii. V případě Evropské unie jsou ale určitá anabolika označená jako možné karcinogeny, a proto se používat nesmí. „V Evropě převažují studie, které říkají, že steroidy mohou poškodit zdraví člověka i v menších dávkách, než jsou limity platné v USA. I proto se liší legislativa stát od státu,“ říká Skoupá.

Vedle lidského zdraví může být problematický také vliv steroidů na zdraví samotných zvířat. „Anabolika zrychlují růst, zejména svalové hmoty. Jde o to, že nesymetricky k tomu růstu svalů pak rostou další podpůrné tkáně, jako jsou kosti a šlachy. V důsledku tohoto nesouladu mohou zvířata trpět například nefyziologickým zatížením pohybového aparátu,“ popisuje koordinátor výzkumu za MENDELU Zbyšek Sládek. Podle něj může zároveň docházet také k větší zátěži kardiovaskulárního systému a jater nebo se mohou objevit poruchy chování a kognitivní funkce u prasat.

Testovaná metoda, která by mohla pomoci s detekováním i nízkých limitů anabolik v mase, se soustřeďuje na strukturální změny ve svalových vláknech a ve varlatech prasat. „Ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a Veterinární univerzitou Brno jsme připravili experiment, v rámci kterého dostávala prasata testosteron, jeho syntetický derivát nandrolon a také jejich koktejl,“ vyjmenovává Skoupá. Vědci provedli histologické řezy ze svaloviny a varlat. Následně za pomoci histologického barvení sledovali základní strukturální změny. „Mezi kontrolní skupinou a prasaty, kterým se aplikovaly steroidy, byly vidět opravdu markantní rozdíly,“ upozorňuje vědkyně s tím, že právě u syntetických steroidů byl pozorovaný účinek výrazně větší než u testosteronu samotného.

Projekt potrvá ještě dva roky. Podle Skoupé ve výsledné metodě určitě nebude zahrnutá jenom jejich metoda týkající se změn v mikrostruktuře, ale budou tam i metody ostatních pracovišť. „Kolegové se věnují genetickým markerům a změnám v metabolismu. Právě kombinací různých metod by měla vzniknout ta výsledná metoda, která by se dala pro odhalení zneužívání anabolik využívat,“ upřesňuje odbornice.

„Stát prostřednictvím Státní veterinární správy může odebírat vzorky masa a když v něm anabolika objeví, má nástroje k tomu maso zabavit a znehodnotit. Proto je důležité najít metodu, která bude natolik objektivní, aby přítomnost anabolik jasně prokázala. Už kvůli soudním sporům a tak dále, protože se bavíme o tunách masa, které mají milionové hodnoty,“ říká Sládek a zároveň dodává, že projekt má přesah i do teoretické roviny, protože otevírá další dráhu výzkumu s využitím do budoucna také v humánní medicíně.

Kontakt pro bližší informace: prof. MVDr. Zbyšek Sládek, Ph.D., e-mail: zbysek.sladek@mendelu.cz, tel.: +420 545 133 151; Ing. Kristýna Skoupá, e-mail: kristyna.skoupa@mendelu.cz; oba Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat AF MENDELU