„Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ popisuje doktorandka Vladimíra Tarbajová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Vědci se věnují optimalizaci systému, zatím ho testují na jednom typu odpadní látky, azobarvivech. „Jejich využití je dost časté, hojně se vyskytují například v textilním a papírenském průmyslu,“ říká Tarbajová. Problémem je, že pokud se azobarviva dostanou do životního prostředí, jsou jen těžko rozložitelná. „Navíc mohou mít karcinogenní účinky, určitě to tedy není bezpečná látka, která by se jen tak mohla uvolňovat do životního prostředí,“ vysvětluje doktorandka.
Mikroorganismy pro systém vědci odebrali přímo v terénu, možná je ale i jejich kultivace v laboratorních podmínkách. „My jsme využili vzorek z jezírka blízko rekultivované skládky. Je ale hodně prostoru, jak s tím pracovat. Já si představuji, že do budoucna by existoval nějaký protokol, ve kterém by bylo jasně dané, že pokud máte ve vodě určité polutanty, měli byste použít určitou kombinaci mikroorganismů,“ říká Tarbajová.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové. Každý druh je v něčem výjimečný a jinak dokáže znečištění odbourat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,“ vysvětluje Tarbajová. Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, je na ně navíc navyklejší. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplňuje studentka.
Azobarviva jsou ale jen začátek. Postupně by se vědci chtěli zaměřit také na další odpadní látky. „V zahraničí existují velkoplošné ATS systémy, které čistí odpadní vodu komplexně. I my bychom do budoucna rádi pracovali s dalšími druhy polutantů, například s antibiotiky, hormony a podobně. Metodika je u nich ale složitější, právě proto jsme začali nejprve s azobarvivy,“ dodává Tarbajová.
Hlavní výhodou je, že se dá systém sestrojit poměrně snadno. „Ve srovnání s jinými typy bioreaktorů je to určitě jednodušší. Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje nějaká speciální zařízení,“ říká Tarbajová a dodává, že v jejich týmu sestrojil systém Pavel Chaloupský.
Vědci ATS systém vnímají jako možnou alternativu, která by se v budoucnu, podobně jako v zahraničí, mohla používat i v Česku. „My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty,“ doplňuje Tarbajová, která s projektem zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vladimíra Tarbajová, vladimira.tarbajova@mendelu.cz; Ing. Pavel Chaloupský, chaloupsky@seznam.cz; vedoucí výzkumu Ing. Dalibor Húska, Ph.D., +420 724 193 931, dalibor.huska@mendelu.cz; všichni Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Více aktualit
-
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve…12. 2. 2026
-
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy…6. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026 -
Prezident Pavel jmenoval novým rektorem Martina Klimánka
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně Martina Klimánka, dosavadního prorektora pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost. Ten se s účinností od 31. března stane v pořadí 35.…21. 1. 2026 -
Ohlédnutí za rokem 2025 na Agronomické fakultě
Rok 2026 je tu a sním také ideální čas ohlédnout se za rokem 2025 na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Přinášíme tradiční přehled toho nejzajímavějšího, co se na naší fakultě v předchozím roce událo - od studentských úspěchů a…9. 1. 2026 -
Tradiční setkání děkanů Agronomické fakulty na konci roku 2025
Na Agronomické fakultě proběhlo tradiční vánočně laděné setkání děkana a bývalých děkanů, které se neslo v přátelské atmosféře, duchu vzpomínek i sdílení zkušeností. Setkání bylo příjemnou příležitostí k ohlédnutí za uplynulým rokem a k přání…22. 12. 2025 -
MENDELU koordinuje aktivity k ochraně biodiverzity a udržitelnému hospodaření v…
Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší…16. 12. 2025 -
MENDELU spouští Středoškolskou univerzitu, už je možné se hlásit
Mendelova univerzita v Brně na začátku roku 2026 spustí první ročník Středoškolské univerzity pro studující druhých a třetích ročníků středních škol. Cílem je umožnit dvaceti pěti středoškolákům a středoškolačkám nahlédnout do univerzitního…9. 12. 2025 -
Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy…
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších…3. 12. 2025