Ze zprávy vyplývá, že i dočasné oteplení o víc než 1,5 °C přinese závažné a často nevratné škody. Překročení této hranice lze přitom podle IPCC očekávat už začátkem příštího desetiletí. Zhoršujícím se dopadům změny klimatu bude nutné se přizpůsobit. Nová zpráva IPCC ale upozorňuje, že bez rychlého snižování emisí nebude adaptace dlouhodobě udržitelná.
Podle odborníka na migraci z Provozně ekonomické fakulty MENDELU Roberta Stojanova má změna klimatu velký dopad na bezpečnost, narušení výroby potravin, přístupy ke zdraví, hygieně a obecně na globální ekonomiku. „Planeta se transformuje způsoby, které nemůžeme předvídat,“ uvedl Stojanov. Zmínil, že miliarda lidí žije na pobřeží moře. V jejich případě se mění dostupnost potravin, způsob života, dochází ke snižování jejich zásob a podobně. Migrace je v tomto smyslu jedním z adaptačních opatření. Vytváří mnohem větší náklady, zvyšuje zranitelnost obyvatel. Negativním projevem je ztráta půdy, obydlí, výdělku, dochází k rozdělení rodin, které jsou závislé na humanitární pomoci. Migrace má ale i některé pozitivní efekty. „Pozorujeme nárůst počtu zapsaných dětí do škol. Lidé spolu více a lépe spolupracují, mají přístup ke službám, cítí se více bezpečně,“ dodal Stojanov.
Změna klimatu se týká také České republiky, dlouhodobě na ni upozorňují vědci z projektu Intersucho, na kterém se podílí i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Agronomické fakulty se stromy, keře, ptáci a další chovají jinak než před šedesáti lety. „Meruňky na jihu Moravy kvetou o 14 dní dříve a jsou více náchylné k mrazům,“ zmínil dnes například v komentáři ke zprávě IPCC. Česká krajina se podle něj mění jako celek. Obilnice republiky, tedy Polabí a Haná, už nemají stabilní podmínky. „Teplota u nás se mění nevídaným tempem,“ uvedl Trnka. Zmínil také hydroklimatické extrémy. Rizika jako povodně a sucho se přitom kombinují. Obecně panuje více extrémů než v minulosti. Novinkou je také fakt, že české lesy se staly producentem oxidu uhličitého, zatímco dříve jej pohlcovaly.
Vědci a vědkyně v nové zprávě IPCC vybízejí k proměně fungování lidské společnosti směrem k větší klimatické odolnosti. Klíčovou roli v tomto procesu má hrát i ochrana biodiverzity, ochrana a obnova ekosystémů. K zachování ekosystémových služeb bude podle nich třeba zajistit účinnou ochranu přírody na rozloze 30 – 50 % povrchu Země.
Dnes zveřejněná druhá část 6. hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment Report, AR6) se zaměřuje na Dopady, adaptace a zranitelnost. AR6 IPCC vychází postupně ve čtyřech částech. Po té první (vyšla 9. srpna 2021) a dnešní druhé části bude 4. dubna následovat část třetí pracovní skupiny zaměřená na mitigaci (zmírňování) změny klimatu. Závěrečná Souhrnná zpráva (Synthesis Report) vyjde v září tohoto roku.