Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a vysoká teplota vody. Bez lidské činnosti by k tomu ale nedošlo

12. 2. 2026

Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži Nové Mlýny. Za těmito příčinami však stojí i lidská činnost. Voda v nádrži totiž obsahuje vysoké množství fosforu, které se nedaří snižovat. Potvrdil to Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství a hydrobiologie na Agronomické fakultě MENDELU.

Sinice kvůli klimatické změně a nadbytku živin vytvářejí ve stojatých vodách obrovské biomasy. „Koncentrace rozpuštěného kyslíku tak závisí především na intenzitě jejich fotosyntézy. Na Vodním díle Nové Mlýny je navíc limitní živinou dusík, což umožňuje rozvoj vláknitých sinic, které jsou schopny poutat atmosférický dusík. Tento proces vyžaduje anoxii a atmosférický dusík je fixován ve formě amoniaku. Amoniak je pro ryby toxický a jeho toxicita s vysokou teplotou vody a nedostatkem kyslíku stoupá,“ vysvětluje vědec hlavní mechanismus, jak sinice přispívají k úhynu ryb. Podle Koppa je především v letním období v brzkých ranních hodinách výskyt kritických stavů v kvalitě vody z hlediska života ryb stále častější.

V úseku řeky Dyje pod Novými Mlýny loni uhynulo na 30 tun ryb. Tak masivní úhyn byl způsoben tím, že tento úsek je velmi úživný a umožňuje rybám rozvoj početné populace. „Když z Vodního díla Nové Mlýny odtéká voda, která má parametry ohrožující život ryb, snaží se většina ryb před touto vlnou uniknout po proudu. Tento únik zastaví jez v Bulharech, kde pak může dojít k masivnímu úhynu,“ vysvětluje Kopp. Bez lidské činnosti by však podle vědce k úhynu nikdy dojít nemohlo. Lidé vybudovali vodní nádrž, vypouštějí do ní množství živin a lidskou činností je zapříčiněna i změna klimatu. „Pokud bychom do nádrží nevypouštěli takové množství živin, jako je třeba fosfor, nedocházelo by k velkému rozvoji fytoplanktonu a podmínky pro život ryb by nedosahovaly kritických hodnot,“ říká vědec.

Znečištění vody fosforem je podle Koppa zcela zásadní faktor. „Pokud tento problém nezačneme řešit, nemůžeme reálně nevhodné podmínky vodního prostředí dlouhodobě zlepšit. Největším znečišťovatelem jsou paradoxně čistírny odpadních vod a odlehčované vody – směs odpadní a dešťové vody, která odtéká do recipientu bez čištění. Dalšími zdroji jsou také splachy, vnadění a krmení ryb,“ vyjmenovává vědec příčiny. Cestou ke zlepšení situace by mělo být významné zpřísnění limitu pro vypouštění fosforu a jeho odstraňování i na menších čistírnách odpadních vod. Limity se však doposud nepodařilo upravit.

Jako krátkodobá opatření by mohla pomoci například instalace norné stěny se závěsem do prostoru před výpustí nádrže. „Účelem této stěny je omezit množství sinic, které se dostává do řeky Dyje. Pomoci by mohlo také „propláchnutí“ řeky, pro toto opatření ale musí být v nádrži dostatek vody,“ dodává Kopp. I přes krátkodobá opatření však vědec vyjadřuje obavy. Pokud totiž nastane souhra nepříznivých podmínek na spodní nádrži Nových Mlýnů, dojde k úhynu ryb znovu. Bez výrazného snížení přísunu živin totiž nelze kvalitu vody dlouhodobě zlepšit.

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Radovan Kopp, Ph.D., +420 777 098 790, radovan.kopp@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství a hydrobiologie (AF)

Více aktualit

Všechny aktuality