Dopady kosmické radiace a UV záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Minulý rok odborníci vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků těchto mikroorganismů. První výsledky nyní ukazují, že pobyt ve vesmíru řasy dlouhodobě ovlivnil. Nové poznatky by vědci do budoucna chtěli využít k vytipování odolných druhů, které by astronauti mohli využívat například k výrobě biopaliva nebo k čištění vody.
„Na mikrořasách je skvělé, že mají několik využití. Lidé znají třeba chlorelu, která se používá jako doplněk stravy a obsahuje proteiny, vitamíny, antioxidanty, B12 a další prospěšné věci. Ve vesmíru se ale nabízí možností mnohem víc,“ říká Katarína Molnárová z Laboratoře Space Agri Technologies na AF MENDELU.
Mezi benefity řas patří, že produkují kyslík, a některé mohou být také základem výroby biopaliva nebo pomocníkem při čištění vody. „Chtěla bych se věnovat i odbourávání toxických látek s využitím mikrořas. Například půda na Marsu obsahuje velké množství perchlorátů, což jsou toxické soli, které způsobují poruchy štítné žlázy. Při pěstování na takové půdě se soli dostanou do těla rostliny a pro astronauty by konzumace těchto plodin představovala značné zdravotní riziko,“ vysvětluje Molnárová. Za pomoci mikrořas by ale podle vědkyně bylo teoreticky možné perchloráty odbourat. „Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na využití mikrořas coby klasických doplňků stravy,“ doplňuje.
Při experimentálním letu vyslali vědci loni na podzim do stratosféry kolem 70 vzorků různých mikrořas. Ve výšce 35 kilometrů zůstala sonda zhruba hodinu. Na mikrořasy působila kosmická radiace, UV záření, ale také změna teploty. „Cestu do vesmíru nepřežilo zhruba 5 procent vzorků, což považujeme za dobrý výsledek,“ říká vědkyně.

V laboratoři vědci následně část přeživších mikrořas rozkultivovali a část zmrazili pro další analýzy. Po dvou týdnech kultivace se zaměřili na spektrální analýzy. „Překvapilo nás, že ještě i po těch dvou týdnech byla zvýšená antioxidační aktivita, to znamená, že se vzorky stále vzpamatovávaly. I takto krátké vystavení vesmírným podmínkám tedy dokázalo mikrořasy poznamenat na několik generací,“ upozorňuje Molnárová. Aktuálně mají odborníci v plánu zaměřit se ještě na molekulární studie a izolaci RNA.
Zároveň už vědci plánují další výzkumy, kterými by na nová zjištění mohli navázat. „V podstatě existují dvě cesty. Tyto výzkumy by pak měly reálné, praktické využití nejen ve vesmíru,“ hodnotí Molnárová. První varianta je vytvoření jakéhosi katalogu mikrořas, který by shrnoval, jak různé druhy reagují na vesmírné podmínky. „Popsali bychom, že například tento druh produkuje ve vesmíru velké množství lipidů, takže ho budeme používat na výrobu biopaliva. Jiný produkuje silný antioxidant, takže bude vhodným doplňkem stravy astronautů,“ dodává vědkyně.

Druhá z cest je založená na popisu genové exprese. Do budoucna by odborníci chtěli využít genové inženýrství a v uvozovkách vyšlechtit dokonalou vesmírnou řasu. „Když budeme vědět, za co je zodpovědný určitý gen, můžeme ho upravit tak, aby vesmírná řasa například produkovala ještě víc lipidů, antioxidantů a tak dále,“ říká Molnárová.
Vědci by se také rádi zúčastnili dalších letů stratosférických balónů i dlouhodobějších vesmírných letů s pobytem vzorků na oběžné dráze.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. Katarína Molnárová, katarina.molnarova@mendelu.cz, tel.: +421 944 304 866, Laboratoř Space Agri Technologies, Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Více aktualit
-
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026
-
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Agronomická fakulta MENDELU se loučí s docentem Petrem Hrdličkou
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí doc. RNDr. Petra Hrdličky, CSc., dlouholetého akademického pracovníka Mendelovy univerzity v Brně a bývalého vedoucího Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty. Zemřel po těžké nemoci dne 5.…11. 11. 2026 -
Student Agronomické fakulty Richard Ruml vybojoval bronz na mistrovství Evropy…
Náročná trať dlouhá 21 kilometrů, třicet překážek a konkurence nejlepších evropských závodníků. Student Agronomické fakulty Richard Ruml se na letošním mistrovství Evropy Spartan Race ve francouzském Estérel Saint-Raphaël prosadil na stupně…9. 11. 2026 -
MendelNet 2026 přivítal mladé výzkumníky z Evropy, Asie, Afriky i Jižní Ameriky
Dvaasedmdesát studentů a studentek z českých i zahraničních univerzit a výzkumných institucí se zapojilo do letošního 33. ročníku mezinárodní studentské konference MendelNet. Na půdě Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně představili…4. 11. 2026 -
Kaprů na Vánoce bude letos dost. Kvůli nedostatku vody a zvýšeným nákladům však…
Letošní chovná sezona byla pro rybníkáře komplikovanější především kvůli nedostatečnému množství vody. Kapři jsou sice v dobré kondici, jejich přírůstky jsou však nižší. Rybníkářství Pohořelice přesto očekává, že český trh bude před Vánoci…29. 10. 2026 -
Nový projekt MENDELU ukáže, jak stromy a pastva ovlivňují půdu
Jak může propojení stromů a řízené pastvy pomoci půdě lépe zvládat sucho a teplotní výkyvy – a kdy se naopak mohou projevit rizika, například zhutnění? V lednu 2027 začne na Mendelově univerzitě v Brně tříletý výzkum „Vliv integrace dřevin, pastvy…27. 10. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty testuje nové obilniny s geny planých rostlin.…
Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní…15. 10. 2026 -
Jak omezit choroby rostlin a snížit spotřebu chemických přípravků? Výzkum…
Možnou cestu k šetrnější ochraně zemědělských plodin hledá Simona Rodopská, doktorandka oboru Rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Ve své diplomové práci zkoumala využití plazmou aktivované vody při ochraně…12. 10. 2026 -
Doktorandka Anička Šindelářová získala tři bronzové medaile na Mistrovství…
Anička Šindelářová, doktorandka Ústavu zoologie, rybářství a hydrobiologie, slaví skvělý sportovní úspěch na mistrovství Evropy ve sportovní střelbě v Aténách. V disciplíně skeet vybojovala hned tři bronzové medaile. V individuální soutěži se…7. 10. 2026