„Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ popisuje doktorandka Vladimíra Tarbajová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Vědci se věnují optimalizaci systému, zatím ho testují na jednom typu odpadní látky, azobarvivech. „Jejich využití je dost časté, hojně se vyskytují například v textilním a papírenském průmyslu,“ říká Tarbajová. Problémem je, že pokud se azobarviva dostanou do životního prostředí, jsou jen těžko rozložitelná. „Navíc mohou mít karcinogenní účinky, určitě to tedy není bezpečná látka, která by se jen tak mohla uvolňovat do životního prostředí,“ vysvětluje doktorandka.
Mikroorganismy pro systém vědci odebrali přímo v terénu, možná je ale i jejich kultivace v laboratorních podmínkách. „My jsme využili vzorek z jezírka blízko rekultivované skládky. Je ale hodně prostoru, jak s tím pracovat. Já si představuji, že do budoucna by existoval nějaký protokol, ve kterém by bylo jasně dané, že pokud máte ve vodě určité polutanty, měli byste použít určitou kombinaci mikroorganismů,“ říká Tarbajová.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové. Každý druh je v něčem výjimečný a jinak dokáže znečištění odbourat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,“ vysvětluje Tarbajová. Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, je na ně navíc navyklejší. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplňuje studentka.
Azobarviva jsou ale jen začátek. Postupně by se vědci chtěli zaměřit také na další odpadní látky. „V zahraničí existují velkoplošné ATS systémy, které čistí odpadní vodu komplexně. I my bychom do budoucna rádi pracovali s dalšími druhy polutantů, například s antibiotiky, hormony a podobně. Metodika je u nich ale složitější, právě proto jsme začali nejprve s azobarvivy,“ dodává Tarbajová.
Hlavní výhodou je, že se dá systém sestrojit poměrně snadno. „Ve srovnání s jinými typy bioreaktorů je to určitě jednodušší. Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje nějaká speciální zařízení,“ říká Tarbajová a dodává, že v jejich týmu sestrojil systém Pavel Chaloupský.
Vědci ATS systém vnímají jako možnou alternativu, která by se v budoucnu, podobně jako v zahraničí, mohla používat i v Česku. „My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty,“ doplňuje Tarbajová, která s projektem zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vladimíra Tarbajová, vladimira.tarbajova@mendelu.cz; Ing. Pavel Chaloupský, chaloupsky@seznam.cz; vedoucí výzkumu Ing. Dalibor Húska, Ph.D., +420 724 193 931, dalibor.huska@mendelu.cz; všichni Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Více aktualit
-
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň…30. 9. 2025
-
Agronomická fakulta bude spolupracovat se znojemským gymnáziem, cílem je…
Memorandum o spolupráci podepsali minulý týden děkan Agronomické fakulty Leoš Pavlata a ředitel Gymnázia, Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, příspěvkové organizace Pavel Kolář.…22. 9. 2025 -
Budoucnost agroekologie: Absolventi MENDELU se vrací podpořit nové generace v…
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025