Doktorand zkoumá využití nanočástic pro léčbu žloutenky

22. 3. 2022
Nový způsob léčby žloutenky typu B testují vědci z Agronomické fakulty MENDELU. Aktuálně vyvíjí speciální nanočástice, které v sobě nesou krátkou terapeutickou ribonukleovou kyselinu (siRNA). Hlavní výhodou zapojení nanotechnologií je možnost přesného cílení léčiva v těle. Do budoucna by se tak terapie mohla obejít bez většiny vedlejších účinků, se kterými se dnes pacienti běžně setkávají.

Nechybělo moc a doktorand Zdeněk Kratochvíl na výzkumném projektu, se kterým uspěl i na studentské konferenci MendelNet, vůbec nepracoval. Absolvent VUT v oboru Chemie pro medicínské aplikace zamířil hned po konci studia do soukromého sektoru, který ho ale dle jeho vlastních slov příliš nenadchnul. A tak se oklikou dostal až ke studiu doktorského programu Chemie na Agronomické fakultě.

„Věnuji se vlastnostem lipozomálních nanočástic a jejich chování při interakci s cílovými buňkami. Aktuálně se v laboratoři zabýváme jejich přípravou a testováním,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanolipozomy se skládají z několika lipidů a mají v sobě zabudovanou terapeutickou siRNA. Sloužit by měly k léčbě žloutenky typu B. „Ve chvíli, kdy se nanočástice dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je totiž v konečném důsledku zodpovědný za proniknutí viru do buněk,“ vysvětluje student.

Hlavní výhodou využití nanočástic je jejich přesné cílení v těle. „Předpokládáme, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanočástice jsou navíc obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. „Tělo tu nanočástici přijme a nevyvine proti ní přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,“ popisuje doktorand.

První výsledky experimentů ukazují, že léčivo na bázi RNA uzavřené v lipozomálních nanočásticích dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu plánují vědci pracovat do konce letošního roku. Následně se chtějí zaměřit také na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku v případě léčby klíšťové encefalitidy, na jejich využití při léčbě nádorových onemocnění nebo na výzkum mRNA vakcín.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Zdeněk Kratochvíl, student 3. ročníku doktorského studia Chemie, e-mail: zdenek.kratochvil@mendelu.cz

Foto: archiv Zdeněk Kratochvíl

Více aktualit

Všechny aktuality