„Zemědělství je v současné době veřejností většinou kritizováno za znečišťování životního prostředí hnojivy a pesticidy, za velké lány řepky, emise skleníkových plynů z chovu skotu a za řadu dalších věcí. Některé kritiky jsou v tomto směru oprávněné, pěstování meziplodin je ale jednoznačně pozitivním jevem, který navíc obohacuje krajinu jako celek,“ říká Vladimír Smutný z Agronomické fakulty.
Meziplodiny plní celou řadu funkcí, které jsou významné nejen pro zemědělce a jejich půdu, ale i pro sousední ekosystémy. Odebíráním nitrátů z půdy omezují riziko kontaminace podzemních vod. Zastíněním zlepšují strukturu půdy, která v přírodě nikdy není delší dobu holá. Takto pokrytá půda je chráněna před erozí. „Hustý pokryv a konkurence kořenů o vodu a živiny omezuje také růst plevelů a meziplodiny tak mohou omezit používání herbicidů. Kvetoucí porosty meziplodin plní také estetickou funkci v krajině a potěší všechny chovatele včel,“ uvádí Hejduk.
Úspěšné založení porostů meziplodin není jednoduchou disciplínou. Základem je včasný výsev už v červenci, aby měly rostliny dostatek času k produkci biomasy a mohly i vykvést. Dostatečné množství biomasy je významné pro vytvoření rozsáhlého kořenového systému pro zachycení nitrátů a dalších mobilních živin, pro eliminaci eroze půdy a zejména pro obohacení půdy o organickou hmotu, která jednak zvyšuje půdní úrodnost, ale také slouží jako zdroj energie pro půdní organismy, které půdu oživují. „Bobovité rostliny dovedou pomocí bakterií na svých kořenech poutat vzdušný dusík a šetří tak následně náklady na nákup minerálních dusíkatých hnojiv, a tím omezují i emise skleníkových plynů,“ doplňuje Smutný.
Dalším důležitým faktorem je výběr vhodných druhů rostlin. Podle dotačních podmínek nelze vyset pouze jeden druh, ale musí být vyseta směs minimálně dvou nebo lépe více druhů. V minulosti byla hlavní meziplodinou hořčice bílá. Její výhodou je rychlý počáteční růst a levné osivo. Nevýhodami jsou naopak její příbuznost s řepkou olejnou a tudíž možnost přenosu chorob a škůdců, ale také produkce různých antimikrobiálních látek, které omezují rozvoj půdní mikroflóry. Proto je dnes častěji používána svazenka vratičolistá, popřípadě shloučená, čirok, pohanka, lnička, jetel alexandrijský, j. šípovitý a j. inkarnát, jílek jednoletý, peluška, mastňák habešský, ředkev olejná, ozimá řepice, slunečnice a další. Výběr druhů do směsí není náhodný, ale je třeba zohlednit termín výsevu, strukturu dalších plodin v osevním postupu , ale i výskyt patogenních háďátek a dalších škodlivých organismů.
Výhodou pro zemědělce bylo letošní příznivé počasí. Na některých místech porosty dorostly do výšky 80 až 120 cm a vytvořily záplavu květů pro včely, čmeláky i další opylovače. Současně rozzářily a oživily celou okolní krajinu. „Po ukončení vegetace vytvoří na povrchu půdy mulč, který bude chránit půdu před erozí, výparem i slunečním zářením. Následně bude půda pásově zpracována a na jaře pak vyseta například kukuřice jako cílová plodina,“ dodává Hejduk. Hlavním přínosem je to, že nehrozí vodní eroze půdy a kukuřice může být pěstována i na svažitých plochách, kde by ji jinak zemědělci dát nemohli.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., tel.: 731 454 363, e-mail: stanislav.hejduk@mendelu.cz, Ústav výživy zvířat a pícninářství AF; doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., tel.: 603 231 018, e-mail: vladimir.smutny@mendelu.cz, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF
Více aktualit
-
Na Mendelově univerzitě v Brně vznikla nová Poradna pro zajištění správného životního stylu prostřednictvím stravování. Bude pomáhat nejen studujícím, zaměstnankyním a zaměstnancům, ale také široké veřejnosti. Za vznikem poradny stojí Ústav…9. 10. 2025
-
Krmná aditiva přispívají k dlouhodobé udržitelnosti v chovu ryb
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň…30. 9. 2025 -
Agronomická fakulta bude spolupracovat se znojemským gymnáziem, cílem je…
Memorandum o spolupráci podepsali minulý týden děkan Agronomické fakulty Leoš Pavlata a ředitel Gymnázia, Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, příspěvkové organizace Pavel Kolář.…22. 9. 2025 -
Budoucnost agroekologie: Absolventi MENDELU se vrací podpořit nové generace v…
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025