V půdě chybí zinek a selen, oba prvky přitom chrání imunitu
21. 5. 2021 -
V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu, jejich význam tak v době pandemie COVID-19 roste.
Díky novému projektu budou vědci testovat kvetoucí směsi složené z jetelovin, trav a bylin s ohledem na jejich nektarodárnost. Testovat budou aplikaci obou esenciálních prvků rovnou na listy.
Zatímco zinek podporuje tvorbu nektaru, selen pak antioxidační řetězce, čímž je možné zvýšit životaschopnost rostlin a podpořit regulaci vodního režimu rostlin v období sucha.„Zapomenout nesmíme i na fakt, že selen snižuje negativní dopady fyziologického stresu a obohacuje nektar. Rostliny, které jej obsahují, včely zároveň více vyhledávají," uvedl vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty MENDELU Jiří Skládanka.
Selen se zatím v půdě vyskytuje pouze vzácně a tím pádem chybí i ve vypěstovaných plodinách. Jeho deficit v lidské výživě se může projevovat problémy endokrinní povahy, narušením funkcí imunitního systému a nedostatečné ochraně vůči oxidačnímu stresu. Zinek je pak důležitým faktorem v růstu dětí, u dospělých může jeho deficience vést k poruchám imunity, zhoršením zraku a špatnému hojení ran.
„Podpora diverzity je jedním z environmentálních cílů v zemědělství, kvetoucí louky proto představují žádoucí zpestření monokulturní zemědělské krajiny a obohacují její kulturní ráz," uvedl Skládanka. Výsledky vědeckého projektu financovaného TAČR odpoví zemědělcům na řadu otázek. Jak dostat do přírody více selenu a zinkuje jedna z nich.
Kvalitu půdy pozitivně ovlivňuje pěstování víceletých pícnin. „Víceleté porosty půdu více obohacují o organickou hmotu, zadržují vodu v krajině a nadzemní části celoročně chrání povrch půdy před erozí. Tyto efekty jsou pak znásobené použitím druhově bohatých porostů, které mají nižší nároky na péči, zejména hnojení a vláhu," říká odborník na pícní porosty Jiří Skládanka.
Druhová bohatost umožňuje pokrytí potřeb krmiva v stresových obdobích, ve kterých vysoko-produkční kultivary v monokulturách selhávají, i když jsou výnosy takovýchto směsí často nižší. Součástí experimentu je listová aplikace selenu a zinku, které působí antioxidačně a antifungálně v porostu i včelstvech. Zvolená forma hnojení chrání půdní mikrobiom před potenciální toxicitou selenu a zinku, a zlepšuje příjem prvků rostlinou. Naopak půdní aplikace může způsobovat vyplavování mikroprvků z těch částí půdního profilu, kde se nacházejí kořeny a následnou eutrofizaci vod.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D., tel.: 731 454 366, jiri.skladanka@mendelu.cz; vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty
