„Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi 18 %, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi 5 %. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi 14 % denních a asi 3 % všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi 10 %, celkově asi 2 %,“ popsal situaci Laštůvka. V rámci celé střední Evropy je úbytek na druhové úrovni prozatím prakticky nulový. Vědci registrují pozvolný úbytek už od počátku dvacátého století, od sedmdesátých let se situace s každým desetiletím výrazně zhoršuje. Přesné exaktní hodnocení často znesnadňuje nedostatek srovnatelných dat z minulosti.
Mnohem horší situace je na úrovni počtů jedinců – tam je úbytek často velmi nápadný. Některé dříve běžné druhy se staly vzácnými, nebo dokonce přežívají na hranici kritických minimálních počtů. „Při analýzách změn ovšem působí problémy skutečnost, že počty jedinců hmyzu meziročně výrazně kolísají, a spíše než dlouhodobý trend jsou často patrné vlivy extrémních výkyvů počasí v posledních letech,“ konstatoval Laštůvka. Na poklesu jedinců se podepisují například teplé zimy, ale také velmi teplé a suché letní periody nebo delší období deštivého počasí, jak tomu bylo koncem jara a počátkem léta roku 2020.
Mezi příčinami úbytku hmyzu je jednou z nejvýznamnějších zátěž prostředí dusíkatými látkami. Více než polovina antropogenního dusíku v ovzduší pochází z automobilové dopravy, následuje průmyslová činnost a po ní další aktivity, při kterých dochází ke spalování paliv. Zátěž dusíkem částečně způsobuje i chov dobytka a zcela nepatrně pochází z umělých hnojiv. „Anionty a kationty sloučenin dusíku v půdě jsou příčinou nežádoucí acidifikace a eutrofizace stanovišť, která se projevuje zarůstáním, změnou druhového složení a houstnutím porostů, což vede ke změně mikroklimatu a následně k úbytku počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu,“ vyjmenoval Laštůvka. To postihuje úplně stejně přírodní rezervace, meze, silniční příkopy i ruderály.
Důležitými příčinami úbytku hmyzu jsou také likvidace a izolace přírodních biotopů a zátěž prostředí jedovatými látkami – rezidui pesticidů. „To se daří alespoň částečně řešit, účinné látky pesticidů jsou stále přísněji posuzovány, řada z nich byla v posledních letech z používání vyloučena. Tyto snahy se v některých kulturách realizují úspěšněji např. ve vinohradnictví nebo sadařství. Jinde je to obtížnější, zvláště se zřetelem na nutnost udržení požadované produkce,“ zhodnotil lepidopterolog.
Určitou šancí na zpomalení tohoto negativního trendu je nalezení rozumného kompromisu mezi ochranou biodiverzity, sociálními potřebami a ekonomickými tlaky v pohledu na utváření a využívání krajiny, a to při zajištění udržitelnosti produkce. „Zde je důležitá vůle a působení státu – ekonomické a legislativní, zvláště prostřednictvím velkých podniků. Vědci pro to mohou poskytovat odborné podklady a vědecké i nevládní organizace mohou vytvářet tlaky na realizaci patřičných změn. Samotní drobní zemědělci a jednotlivci, například zahrádkáři, k tomu mohou přispět jen nepatrnou měrou,“ shrnul Laštůvka.
Hmyz je v přírodě velmi důležitý a nezastupitelný. Je potravní základnou pro řadu dalších živočichů – hmyzožravé ptáky, netopýry i jiné druhy hmyzu. Opyluje rostliny, vstupuje do koloběhů látek i dalších přírodních procesů a podílí se na rovnovážném fungování ekosystémů. Tím je nejen nezbytnou složkou přírody, ale má i značný pozitivní praktický význam. Druhů s negativním působením jsou jen jedno až dvě procenta.
Kontakt pro bližší informace: prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., zdenek.lastuvka@mendelu.cz; Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF), tel.: 545 133 245
Na snímku: Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) dobře snáší změny naší krajiny a jeho početnost se v posledních desetiletích výrazněji nezměnila.
Více aktualit
-
Kosmické aktivity, experimenty i techniku představí v pátek 26. dubna studentská konference Brno Space Student Conference 2024. Akci společně organizují Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v …25. 4. 2024
-
Vědci vytváří barevnou škálu pro hodnocení modrých a dalších atypicky barevných…
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspěli dva studující z Agronomické fakulty
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže, kde se snažilo přesvědčit…25. 3. 2024 -
Vědci se zaměřili na řešení výzev v krajině Hranického krasu, výsledky přiblíží…
Hranická propast je jedna z mála neprozkoumaných lokalit v Evropě, kde vyvěrají léčivé prameny a ve 30. letech minulého století zde vznikl ojedinělý komplex funkcionalistických lázní. Na multioborový výzkum Hranického krasu se zaměřil vědecký tým z…13. 3. 2024 -
K energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod může přispět gastroodpad
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně…5. 3. 2024 -
Aulu MENDELU tento týden zaplní odborníci z oblasti potravinářství
Odborníci z oblasti potravinářství se tento týden sejdou v aule Mendelovy univerzity v Brně. Ve středu 6. března se uskuteční jubilejní 50. ročník Konference o jakosti potravin a potravinových surovin – Ingrovy dny 2024. Program…4. 3. 2024 -
Vědci hledají metodu pro odhalování zakázaných steroidů v mase
Na zakázané stimulátory růstu obsažené v mase se zaměří vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU. Cílem projektu je najít účinný způsob, jak odhalit záměrně maskované zneužívání stimulátorů při výkrmu hospodářských zvířat. V první fázi se zaměří na…27. 2. 2024 -
Na využití umělé inteligence ve výuce se zaměřil mezinárodní seminář
Jak motivovat studenty k aktivní účasti ve výuce, jak personalizovat hodiny podle individuálních potřeb studujících nebo jak na univerzitě využít umělou inteligenci? Nejen na tyto otázky se zaměřil didaktický seminář pro akademické pracovníky…27. 2. 2024 -
Umělá inteligence pomůže s detekcí plevele na polích
Cílená aplikace pesticidů je jednou z oblastí, na kterou se zaměřuje takzvané precizní zemědělství. S pomocí speciálních dronů mohou zemědělci plošně monitorovat pole a na základě získaných dat pak dokážou určit, která místa jsou zasažena…6. 2. 2024 -
MENDELU v pátek otevírá kampus uchazečům
MENDELU podruhé pořádá celouniverzitní den otevřených dveří, kdy všechny fakulty a části budou zájemcům o studium otevřeny v jeden den. Uchazeči si mohou 26. ledna prohlédnout jak kampus v Brně, tak i v Lednici. V rámci programu připravovaného…24. 1. 2024