Odpadní vody bez toxinů?

7. 4. 2020 -

Vědci z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelu zaměřuji svoji pozornost na nebezpečné toxiny –  tzv. azobarviva, kontaminující odpadní vody a půdy. Unikátní výzkum v rámci mezinárodního projektu GREENER se zabývá likvidací těchto azobarviv z životního prostředí pomocí mikrořas.

V rámci výzvy Evropské komise Horizon 2020, která je hlavním nástrojem pro financování výzkumu, technologického rozvoje a inovací na období 2014 až 2020, se brněnský ústav jako jediný český subjekt zapojil do mezinárodního projektu Greener (Integrated systems for Effective Environmental Remediation).Tento široce zaměřený projekt je orientován na vývoj a praktické využití ekologických udržitelných, efektivních a nízkonákladových řešení environmentální bioremediace, tedy odstraňování toxických látek z prostředí.

Azobarviva jsou jedna z nejpočetnějších a nejdůležitějších organických barviv. V mnoha případech jsou karcinogenní a způsobují i alergie. Přesto se i nadále využívají jako barvivo textilu, potravin, papíru, plastů atd., a to zejména v Číně. Jejich celosvětová roční spotřeba dosahuje více než 700 tisíc tun.

Problémem je, že při výrobě nebo samotném barvení unikne od 15 do 20% obsahu do životního prostředí, čímž dochází k obrovské kontaminaci povrchových a podzemních vod, ale i půdy. Azobarviva jsou poměrně stabilní sloučeniny, se kterými si většinou neporadí ani čistírny odpadních vod. Právě z tohoto důvodu se tyto látky vracejí zpět do životního prostředí.
Toto je stav, který se snaží vědci z Ústavu chemie a biochemie  AF MENDELU změnit.

V Brně testují myšlenku, jak využít k bioremediace mikrořasy. „Jde o jednobuněčné fotosynteticky aktivní mikroorganismy s velkou genetickou variabilitou,“ vysvětluje vedoucí laboratoře metabolomika a epigenetiky rostlin Ing. Dalibor Húska, Ph.D. Dále dodává, že existují deseti tisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve slané nebo sladké vodě, ale jsou schopny přežít i v extrémních podmínkách - při nízkých i vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. „A právě těchto vlastností chceme využít," dodává D. Húska s tím, že při výzkumu vědci využívají mikrořasy získané z genových bank a testováním různých druhů azobarviv zjišťují, které mikrořasy jsou schopny azobarviva nejlépe absorbovat..

 

Více informací: ZDE

Kontakt na pracovníka: Ing. Dalibor Húska, Ph.D., dalibor.huska@mendelu.cz

 

AgroContact | s námi porostete