„Lokální plemena hospodářských zvířat si zaslouží naši pozornost a ochranu. V České republice, ale i po celém světě je zřejmé, že se o tato plemena zvyšuje zájem. Přeštické černostrakaté prase má přesto v českých chovech minoritní zastoupení, ačkoli tomu bylo v minulosti jinak,“ říká Pavel Nevrkla z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty.

Přeštické černostrakaté prase je starobylé plemeno. Produkčně se v českých zemích začalo uplatňovat od druhé poloviny 19. století. Koncem 80. let 20. století začalo z bývalých JZD postupně mizet. Od roku 1992 bylo zařazeno mezi genetické zdroje a od roku 1996 je chováno in situ v uzavřené populaci. „Masově se toto plemeno nerozšíří, z hlediska klasické produkce to ani není reálné, protože jeho růstová intenzita je oproti hybridům nižší, stejně tak nižší je i zmasilost. Také vyšší vrstva hřbetního tuku efektivnímu zpeněžení nenahrává,“ vysvětluje Nevrkla.

Vědec nicméně dodává, že i přes horší uplatnění v klasické komerční produkci může toto plemeno najít svoje místo v ekologických chovech, či jako potravina s příběhem od lokálních producentů, což může být i ekonomicky zajímavé. Nevrkla tvrdí, že z některých zdánlivých nevýhod jde vytvořit přednost. „Právě pomalejší růst a vyšší protučnění těchto prasat může určitou část spotřebitelů oslovovat,“ říká. K pozitivům tohoto původního českého plemene patří jeho odolnost a nenáročnost. „Je to i naše kulturní bohatství s určitou historií, v podstatě jde o návrat ke kořenům,“ uvádí Nevrkla.

Přeštické černostrakaté prase má určité vlastnosti, které mohou být ceněny. „Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že přeštická černostrakatá prasata mohou oproti komerčním hybridům vykazovat lepší technologické vlastnosti masa, například stabilnější hodnotu pH, nižší odkap masové šťávy, vyšší zastoupení vnitrosvalového tuku, avšak ne tak vysokého, aby to spotřebitel neakceptoval. Výhodou může být i příznivější oxidační stabilita tuku v mase, což je pozitivní při zpracování,“ vyjmenovává vědec, který zjistil i vyšší obsah některých masných kyselin u přeštických prasat oproti hybridům. Tento rozdíl může souviset s vyšší jemností masa, šťavnatostí a chutností.

Podle vědce se přeštické černostrakaté prase zřejmě znovu nikdy masově nerozšíří, protože to z komerčního pohledu ani není možné a není to ani cílem. „Alternativně ale ano. Cestou jsou obchody s lokálními potravinami a posilování širšího povědomí o původu tohoto plemene. Doba a zvýšený zájem spotřebitelů o regionální potraviny tomu nahrává,“ dodává Pavel Nevrkla.

Přeštické černostrakaté prase je původní české plemeno, které se odvozuje od původních klapouchých prasat z oblasti západních Čech. Přeštické černostrakaté prase zabezpečovalo od roku 1890 do 60. let 20. století produkci masa v Západních Čechách i ostatních přilehlých krajích. Práce přeštických zemědělců a plemenářů proslavila přeštické černostrakaté plemeno prasat, a tím i Přeštice, a dostala je do velké části odborných zemědělských učebnic po celém světě.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D., +420 737 347 541, pavel.nevrkla.uchhz@mendelu.cz, Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF)