Éterické oleje jsou v čínské medicíně léta známé pro své antimikrobiální účinky. Pozitivních vlastností látek se rozhodli využít i vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V rámci projektu odborníci ve spolupráci s komerčním partnerem vyvinuli náhradu antibiotik pro odstavená selata, která je založená na derivátech mastných kyselin a dalších přírodních látek. Vědci tak reagují na omezení Evropské unie, která před několika lety používání antibiotik zakázala. A od loňského roku se na základě jejího rozhodnutí nesmí do krmiv přidávat ani zinek.
Když Evropská unie v roce 2006 zakázala používání antibiotik v krmivech pro odstavená selata, jejich funkci zastoupil zinek v medikačních dávkách. Selata ale tuto dávku nedokázala plně využít a velké množství zinku končilo v životním prostředí. V přírodě pak minerál narušoval půdní mikrobiom a toxicky působil třeba i na vodní organismy.
Od loňského roku se proto do krmiv nesmí přidávat ani zinek. „Byl to pro nás jeden z impulsů, kdy jsme si řekli, že zkusíme něco nového,“ říká Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU. S kolegy se dříve věnoval právě zinkovým nanočásticím, před pěti lety se ale spolu s týmem přesunul k výzkumu takzvaných fytoaditiv – náhradu antibiotik začal hledat mezi éterickými oleji.
„Měli jsme před sebou nepřeberné množství vzorků a variant. Zajímavé například bylo, že česnek z Číny vůbec nefungoval. I když se o něm říká, že má antimikrobiální účinky, ve výsledku obsahuje velmi málo silic. S českým česnekem se to nedá vůbec srovnat,“ popisuje vědec.
Nejlepší účinky na zdraví zvířat měla nakonec kombinace několika éterických olejů a dalších látek. Co přesně finální doplněk stravy obsahuje, ale vědci z důvodu výrobního tajemství říct nesmí. Účinné látky se do krmiva budou přidávat ve formě transportních částic. Ty si vědci navrhli sami, aktuálně si je nechávají patentovat. „Víme, že přírodní látky jsou do určité míry degradovány v rámci zažívacího traktu. Naším cílem proto bylo vyvinout pro ně ochranu,“ vysvětluje Horký. V částici mohou odborníci poslat látky přesně tam, kam potřebují. „V našem případě je to tenké střevo, kde nám největší problém dělají například bakterie enterotoxigení Escherichia coli,“ doplňuje expert.
Při výzkumu se odborníci soustředili na chovy prasat. „Z hlediska života prasete je nejrizikovějším obdobím odstav selat. Ten patří k velice stresujícímu období, kdy současně dochází ke stresu enviromentálnímu a sociálnímu. Mluvíme o situaci, kdy jsou selata oddělena od matky a následně přesunuta do nového prostředí. Ve stejnou dobu přechází z mléka na převážně pevnou rostlinnou stravu, a to vše s nevyvinutým trávícím traktem a střevní bariérou. Selata, pod tímto tlakem, jsou tak více náchylná na onemocnění různého bakteriálního původu. Někteří chovatelé mají v tomto období ztráty až 40 procent,“ přibližuje Horký. Nově vyvinutý produkt by měl právě v těchto případech zdraví zvířat podpořit.
Náhradu antibiotik odborníci vyvíjeli ve spolupráci s firmou ADDICOO GROUP s.r.o. Podle Horkého by se výsledný produkt mohl už brzy dostat na trh. „Firma již 30 let vyvíjí a vyrábí produkty na bázi přírodních látek, jako jsou extrakty z rostlin, ale v posledním desetiletí se soustředí na výzkum a aplikaci derivátů mastných kyselin, a to hlavně ve formě esterů. Z pohledu legislativního tak před námi nestojí žádné překážky,“ dodává.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D., tel.: 731 454 364, pavel.horky@mendelu.cz, Ústav výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU
Více aktualit
-
Převratný objev se podařil vědcům z Mendelovy univerzity v Brně a jejich kolegům z Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Vědecký tým se zaměřil na roli těkavých organických látek, které slouží jako signální molekuly mezi bakteriemi a rostlinami. Rostliny…27. 10. 2025
-
MENDELU otevírá novou poradnu. Bude poskytovat informace o potravinách i…
Na Mendelově univerzitě v Brně vznikla nová Poradna pro zajištění správného životního stylu prostřednictvím stravování. Bude pomáhat nejen studujícím, zaměstnankyním a zaměstnancům, ale také široké veřejnosti. Za vznikem poradny stojí Ústav…9. 10. 2025 -
Krmná aditiva přispívají k dlouhodobé udržitelnosti v chovu ryb
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň…30. 9. 2025 -
Agronomická fakulta bude spolupracovat se znojemským gymnáziem, cílem je…
Memorandum o spolupráci podepsali minulý týden děkan Agronomické fakulty Leoš Pavlata a ředitel Gymnázia, Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, příspěvkové organizace Pavel Kolář.…22. 9. 2025 -
Budoucnost agroekologie: Absolventi MENDELU se vrací podpořit nové generace v…
Na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně se 5. září 2025 uskutečnil inspirativní workshop v rámci mezinárodního projektu EPD-NET (Filling the Gap: Development of Ecological Planning and Design Learning Network and Adaptive Smart Training…16. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025