Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Vědci z 11 zemí se nyní proto spojí, aby zkoumali, jak nejlépe řešit jednotlivé situace, které nastanou a zejména, jak tyto nové informace mezi sebou efektivně sdílet. Cílit budou i na porozumění mezi jednotlivými zájmovými skupinami. Na projektu financovanému z Evropské unie se budou podílet také vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Projekt podpořený na tři roky částkou 2 miliony EUR vybuduje evropský digitální kampus k problematice vody zahrnující mimo jiné čtyři virtuální huby (centra) rozšířené reality v rámci Evropy, ve kterých se budou sbíhat informace, které pak budou vědci posouvat dál. „V podstatě vzniknou centra excellence zaměřená na vodu. Součástí center bude i 3D digitální vodní laboratoř. Informace budou sdíleny jak mezi partnery, tak cílovými skupinami. Vznikne také možnost streamovat a virtuálně přenášet praktická měření, analýzy vody či výukové postupy v rámci Evropy,“ uvedla Milada Šťastná, vedoucí projektového týmu z Agronomické fakulty MENDELU.
Podle ní je hospodaření s vodou v době klimatické změny klíčovou výzvou. Vědci budou pro jednotlivé situace vytvářet doporučení a předávat informace mezi různé cílové skupiny, kterými jsou tvůrci politik, zástupci průmyslu, akademici/vědci a občané. „V současné době se těmito informacemi zabývají hlavně vědci a odborníci pro konkrétní sektor, ale chybí provázanost s praxí, vzděláváním a komunikace s občany,“ uvedla Šťastná.
Cílem je dostat efektivní problematiku hospodaření s vodou jak do strategií a politik či doporučení krizového managementu státu, tak i do krizového managementu firem. „Velké společnosti si musí uvědomit, že voda je rizikovým (limitovaným) zdrojem a může být v kritickém období sucha cíleně regulována a omezována, například pro průmyslové chlazení, protože zajištění vody obyvatelům má větší prioritu,“ uvedla Šťastná s tím, že akademici by měli tato rozhodnutí a priority podpořit vědeckými fakty.
„Potřebujeme uzavřený cyklus sdílení informací. Běžný občan by měl pochopit, proč stát přijal konkrétní opatření, že se něco změní v běžném nastaveném chodu. Je například logické, že omezení chodu výroby, kde by byla i dočasná opatření přijata, bude mít dopad na zaměstnance, a bude nutné se na tyto situace připravit,“ řekla Šťastná.
Do projektu v evropském programu HORIZON je zapojeno 15 institucí z 11 zemí. Téma koordinují vědci z Malty, která trpí suchem dlouhodobě. V žebříčku evropských zemí je na prvním místě a ve světě v první desítce mezi nejvíce postiženými státy suchem.
Kontakt pro bližší informace: prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, tel.: 606 580 412, milada.stastna@mendelu.cz, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU