Poznávání faktorů určujících rozmanitost tvarů a velikostí rostlin přitahuje lidskou mysl po staletí. Současná věda zkoumá podmíněnost tvarů a velikosti rostlin na úrovni molekulárních sítí regulujících buněčnou proliferaci, expanzi a diferenciaci. Nedávná práce (1) kolektivu autorů z Ústavu molekulární biologie a radiobiologie AF MENDELU, belgického Vlaams Instituut voor Biotechnologie (VIB) v Gentu a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci odhalila roli rostlinného hormonu cytokininu v regulaci přechodu buněk listů ze stádia proliferace do stádia buněčné expanze a diferenciace u modelové rostliny huseníčku rolního. Pokud není hladina cytokininu v kritickém vývojovém stádiu snížena, uvězní list v jeho proliferační fázi a tím znemožní dosažení jeho běžné velikosti. Zvýšení hladiny téhož hormonu o něco později v průběhu vývoje rostliny naopak aktivuje procesy, které vedou k významnému zvětšení listové plochy a biomasy proti standardní situaci. S využitím palety „omických“ přístupů se podařilo týmu vědců vedených prof. Brzobohatým objasnit molekulární mechanismy těchto protichůdných účinků cytokininu. Přínos získaných výsledků pro základní výzkum i potenciální biotechnologické aplikace byl vyzvednut redakční radou prestižního vědeckého časopisu „The Plant Journal“ formou redakčního komentáře (2) a obrázku na titulní straně jeho březnového čísla (3).
(1)
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/tpj.14285
(2)
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/tpj.14261
(3)