Nechybělo moc a doktorand Zdeněk Kratochvíl na výzkumném projektu, se kterým uspěl i na studentské konferenci MendelNet, vůbec nepracoval. Absolvent VUT v oboru Chemie pro medicínské aplikace zamířil hned po konci studia do soukromého sektoru, který ho ale dle jeho vlastních slov příliš nenadchnul. A tak se oklikou dostal až ke studiu doktorského programu Chemie na Agronomické fakultě.
„Věnuji se vlastnostem lipozomálních nanočástic a jejich chování při interakci s cílovými buňkami. Aktuálně se v laboratoři zabýváme jejich přípravou a testováním,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanolipozomy se skládají z několika lipidů a mají v sobě zabudovanou terapeutickou siRNA. Sloužit by měly k léčbě žloutenky typu B. „Ve chvíli, kdy se nanočástice dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je totiž v konečném důsledku zodpovědný za proniknutí viru do buněk,“ vysvětluje student.
Hlavní výhodou využití nanočástic je jejich přesné cílení v těle. „Předpokládáme, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,“ říká Kratochvíl. Vyvíjené nanočástice jsou navíc obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. „Tělo tu nanočástici přijme a nevyvine proti ní přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,“ popisuje doktorand.
První výsledky experimentů ukazují, že léčivo na bázi RNA uzavřené v lipozomálních nanočásticích dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu plánují vědci pracovat do konce letošního roku. Následně se chtějí zaměřit také na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku v případě léčby klíšťové encefalitidy, na jejich využití při léčbě nádorových onemocnění nebo na výzkum mRNA vakcín.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Zdeněk Kratochvíl, student 3. ročníku doktorského studia Chemie, e-mail: zdenek.kratochvil@mendelu.cz
Foto: archiv Zdeněk Kratochvíl
Více aktualit
-
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025
-
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…30. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU…23. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…3. 7. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…23. 6. 2025 -
Prezident jmenoval nové profesorky a profesory, dva jsou z Agronomické fakulty
Prezident Petr Pavel jmenoval v pondělí 87 nových profesorek a profesorů, kteří byli navrženi vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Ve velké aule pražského Karolina převzali jmenovací dekret i dva zástupci z Agronomické fakulty.…17. 6. 2025 -
Mladým zemědělcem 2025 se stal Michal Slavík
Finále celostátní soutěže Mladý zemědělec už podruhé hostila Mendelova univerzita. Slavnostní vyhlášení vítězů se konalo ve středu 11. 6. 2025. První místo znovu obhájil Michal Slavík, který vyhrál už loni. Do soutěže se zapojilo na 9000 žáků 7. a…13. 6. 2025