Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě pryšcovité sukulenty byly jedním z předmětů bádání, na kterém se vědci podíleli. Nový druh dostal název Euphorbia aenigmatica, tedy v překladu pryšec skrytý nebo kamuflovaný.
Vědcům se nález nového pryšce povedl v odlehlé části Somálska. Podle Pavla Hanáčka z Ústavu biologie rostlin na Agronomické fakultě byl nález do určité míry náhodný. „Bylo to obrovské štěstí. Když jezdíme do zemí, kde se tyto rostliny vyskytují, máme sice vytipovaná místa, kde by se mohly nacházet, ale nový pryšec jsme objevili na relativně nečekaném místě. Protože existuje několik druhů pryšců, které jsou podobné, nechali jsme si čas na jeho důkladné prostudování. Že jde o nový druh definitivně potvrdila genetická analýza,“ popisuje vědec nový objev.
Nově nalezený pryšec oproti ostatním vykazuje mnoho odlišností. Specifický je hlavně svým maskováním a trny. „V terénu je to velmi drobná rostlina sférického tvaru, která zapadá do okolního prostředí a je otrněná. Trny plní jednak funkci obrany proti býložravcům, ale také slouží jako ochrana proti nadměrnému slunečnému záření. Při nedostatku srážek rostlina díky odparu vody zmenšuje svůj objem, a otrnění následně zaujímá větší plochu povrchu rostliny. Čím je větší sucho tím více je rostlina maskovaná,“ objasňuje Hanáček charakteristiky nového pryšce.
Maskování je pro nově nalezený druh významným faktorem pro přežití. V období sucha mají totiž býložravci žijící v oblasti nedostatek potravy. „Pokud je rostlina takto maskovaná, tak je velká pravděpodobnost, že ji zvířata přehlédnou. Pro tento pryšec je to tak zcela zásadní vlastnost. Pokud by zvíře poškodilo rostlinu okusem, bude regenerace ve srážkově nepříznivém období velmi obtížná,“ vysvětluje vědec. Protože jde o sukulentní druh, je nový pryšec schopen ukládat vodu ve svých pletivech. Vodu přijímá v období dešťů, které v jeho domovském prostředí nastávají jen krátce jednou za rok. Díky vytvořeným zásobám pak přežívá po zbytek suchého období.
Pryšců je na světě popsáno přes 2000 druhů. Nově objevený je však unikátní svým vzhledem, který je zapříčiněn takzvanou konvergentní evolucí. „To znamená, že v určitém typu prostředí se jinak nepříbuzným organismům vyvinou podobné morfologické znaky. V tomto případě to znamená, že pryšec může laikům připomínat kaktus. Kaktusy jsou však zcela odlišnou skupinou rostlin, které pochází z amerického kontinentu. Tím, že nový pryšec roste v oblasti s obdobnými podmínkami, tak se kaktusům zdánlivě podobá,“ říká Hanáček.
Objev je podle Hanáčka výjimečný i proto, že vzbudil zájem veřejnosti. Sukulenty jsou totiž rostliny vyhledávané sběrateli a své oblibě se těší i v České republice. Nově objevený druh si budou moci prohlédnout návštěvníci výstavy sukulentů a jiných exotických rostlin. Výstava, kterou spoluorganizuje MENDELU a Masarykova univerzita, bude k vidění od 12. do 19. září ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Pavel Hanáček, Ph.D.,+420 770 181 986, pavel.hanacek@mendelu.cz, Ústav biologie rostlin AF MENDELU