Použití hydrogelů mědi a zinku při pěstování pšenice ozimé a kukuřice seté

„I přes opatření týkající se pandemie, bylo potřeba zachovat původní harmonogram a v předem daných termínech aplikovat hnojivo a zaset osivo, aby pokusy nebyly založeny pozdě a výzkum tak nebyl ovlivněn“, říká student NMgr. studia obor Fytotechnika Bc. Jiří Zhoř, člen výzkumného týmu doc. Ing. Petra Škarpy, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. Stejně jako ostatní studenti MENDELU dostal Jiří Zhoř možnost využít prostory univerzity k praktickému výzkumu své diplomové práce.

Výzkum probíhá na dvou lokalitách zároveň. První část, polní pokus, probíhá na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Druhá část je prováděna v kampusu Mendelovy univerzity v Brně ve sklenících v budově M. Zde jsme za dodržování všech hygienických opatření zrealizovali zakládání pokusu a následná měření.   

Výživa rostlin jako prostředek v boji proti suchu

„Za současných podmínek změn klimatu se stále častěji potýkáme s nedostatkem srážek a se suchem. Jako jedna z možností podpory růstu rostlin, v tomto konkrétním projektu kukuřice, se jeví využití aplikace zinku. Z důvodu sníženého příjmu vody kořeny a v ní rozpuštěných iontů v podmínkách sucha se využívá foliární aplikace přímo na list s různými formami zinku v roztoku. V našem pokusu využíváme formu oxidovou, síranovou, chelátovou a nano-oxidovou. Kontrolní měření provádíme každý týden během vegetace kukuřice, kdy stanovujeme obsah chlorofylu v listu, kořenovou kapacitu a základní fotosyntetické parametry na základě působení a měření světelného signálu. Jelikož má každá forma zinku odlišnou rychlost prostupnosti přes list a i následné využití v rostlině, věříme, že data nám pomohou zvolit tu formu, která je nejvýhodnější a následně tyto informace dopořučit odborné veřejnosti pro jejich využítí v běžné zemědělské praxi“, uvádí doktorand Ing. Daniel Klofáč, další člen týmu docenta Škarpy.

Fytotron – testování rozložitelnosti bioplasů v půdě

„V pokusu ve fytotronu se testuje rozklad bioplastů v půdě. Testujeme, zda bakterie, které bioplast rozkládají, nekonkurují ve svých nárocích na živiny rostlinám kukuřice. Předpokládá se, že bioplast rozkládájící bakterie spotřebují živiny, které poté chybí a rostliny kukuřice strádají “, vysvětluje student Bc. Tomáš Kriška, třetí výzkumník týmu doc. Škarpy.

V době karantény probíhaly výživářské i půdoznalecké nádobové pokusy v běžném režimu. Většina rostlinných druhů pěstovaných ve vegetační hale patří mezi fotoperiodicky citlivé rostliny (rostliny se specifickými požadavky na dobu osvětlení), a proto musely být založeny v agrotechnickém termínu. Pokusy ve fytotronu byly založeny v únoru, pokus tedy probíhal a probíhá i v době karantény. Zálivku, ošetřování pokusů i provádění odběrů se chopila kolegyně, jejíž bydliště se nachází nejblíže MENDELU, a to z důvodu, aby se omezilo cestování MHD i osobní kontakt. Před karanténou se časově náročnější odběry půdy i rostlin dělali společně.

Kontakty na vedoucí pracovníky: https://uapmv.af.mendelu.cz/

Chov ryb

I přes veškeré překážky a nepříjemnosti, které nám období posledních měsíců přináší, se rybáři na Oddělení rybářství a hydrobiologie s láskou starají o ryby, které vyžadují každodenní péči. Chod pracovniště zajišťují kolegové Ing. Eva Poštulková a Ing. Ondřej Malý. Starají se o dobrý průběh experimentů, správný chod systémů pro chov ryb a o pohodu a dobrý zdravotní stav chovaných ryb. Jejich práce v této době vyžaduje mnohem vyšší úsilí, ovšem díky lásce a citu k rybám je pro ně práce stále radostí a potěšením.

Jednou z nejkrásnějších věcí, kterou se Ondra s Evou během tohoto období zabývali, byl umělý výtěr sumečků afrických. Úspěšné reprodukci těchto ryb předchází dokonalá péče o generační, matečné ryby, a jejich správné připravení k výtěru. Generační ryby jsou chovány v teplé, dobře okysličené čisté vodě a jsou krmeny tím nejkvalitnějším krmivem. Jikernačky připravené k výtěru jsou několik hodin předem hormonálně injikovány, aby výtěr proběh bez problémů a kvalita jiker byla co nejvyšší. Vytřené jikry jsou poté oplozeny mlíčím samců a jsou připraveny k inkubaci. Jikry sumečků afrických jsou silně lepivé, a proto jsou při inkubaci nalepeny na kartáče, na kterých inkubace probíhá. Přibližně 24 hodin od oplození jiker dochází ke kulení plůdku a v odchovném žlabu se objevují první malé rybičky, které jsou pouze okolo 6 mm velké. Tímto procesem začíná našim rybářům období každodenní, téměř 24 hodinové péče o rybí miminka. První měsíc života těchto ryb je nejtěžší, rybičky musí být krmeny téměř každé dvě hodiny, kvalita vody a čistota chovného systému musí být nepřetržitě hlídána.

Práce s rybami je mnohdy časově velmi náročná, ale rybáři dobře ví, že ryby nemají prázdniny, neznají svátky, víkendy ani Vánoce. Ondra s Evou během tohoto období věnovali všechen svůj čas péči o ryby, avšak pohled na rostoucí pstruhy, mlaskající kapry a desetitisíce rybích miminek mění tento čas na nejlepší investici v tomto složitém období.

 Kontakty na vedoucí pracovníky: https://uzrhv.af.mendelu.cz/27220-oddeleni-rybarstvi-a-hydrobiologie

Zbrusu nová laboratoř pro výzkum nových trendů ve výživě zvířat

Výzkum na Ústavu výživy zvířat a pícninářství se v nouzovém stavu nezastavil. Laboratoř analýzy krmiv prováděla rozbory u vzorků, které snadno degradují a musí být zpracovány co nejdříve od odběru. Byly analyzovány komerční i standardní vzorky z terénu v rámci řešených projektů a diplomových prací. Během nouzového stavu byla zahájena činnost v nové laboratoři na budově C, která se specializuje na výzkum nových trendů ve výživě zvířat, bezpečnosti krmiv a pícninářství. Aktuálně zde probíhá vývoj a testování perspektivních přírodních antibiotik s využitím cíleného transportu do tenkého střeva. Výzkumníci musí být se svojí prací hotovi do konce léta, kdy je naplánován experiment in vivo a testovaná látka musí být připravena ve finální podobě. „Nová laboratoř se rovněž zapojila do analýz mykotoxinů v krmivech, které využívají doktorandi pro svůj výzkum v rámci projektové činnosti“, popisuje stávající situaci na Ústavu výživy zvířat a pícninářství doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D.

 Kontakty na vedoucí pracovníky: https://uvzp.af.mendelu.cz/

Univerzitní včelín

„Na jaře jsme přišli o více než polovinu včelstev. O současných 18 včelstev pečují pracovníci a studenti včelařského pracoviště. V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat“, uvádí nás do současné situace doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. na Ústavu zoologie, rybářství, hydrologie a včelařství.

Co nejvíce ohrožuje včely?
„Přenos virů roztočem kleštíkem včelím, protože v poslední době viry mají vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení. Spolupodíleli jsme se jako partner CEITEC MU na objasnění struktury řady včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev“.

Jaký vliv má na včely extrémní sucho posledních let?
„Město skýtá velmi bohatou včelí pastu, přesto včelí pastva díky výraznému suchu stále ubývá, a to nejspíš v důsledku narůstajících teplot a suchu. Na včelnici se měří dlouhodobě pravidelně teplota a v posledních nejméně 10 letech se překročení horních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují. V okolí včelína je vhodné zajistit včelí pastvu výsadbou medonosných dřevin (vrby, ovocné druhy a lípy)“, dodává docent Přidal.

VÍTE ŽE:
Hlavní radius včely medonosné je průměrně 5 km. V případě univerzitní včelnice je to na západě až po Jundrov, na východě Líšeň, na jih Horní Heršpice a na severu Soběšice. Lze tedy říci, že téměř celá část Brna. Když ale uvážíme, že včely létají v případě potřeby do vzdálenosti i až 12 km, mohou doletět až na Masarykův okruh u Kývalky, do vápencového lomu Mokrá, Rajhradu či Kuřimi.

 Kontakty na vedoucí pracovníky: https://uzrhv.af.mendelu.cz/